Slyšíme to pořád dokola: „Je normální být nervózní.“ A do jisté míry mají lidé pravdu. Každý je nervózní před velkou událostí. Ať už je to veřejné vystupování, pořádání večeře, nebo setkání s budoucí tchýní. Je to přirozené a někdy je fajn mít v těle adrenalin, který vám dodá energii. Ale co když tyhle úzkostné pocity začnou mít na vás ochromující dopad? Co když vaše běžná nervozita překročila hranici a stala se poruchou? Jak si tím ale můžete být jistí? No, úplně jistí si nemůžete být. Ale pokud zažíváte alespoň některé z následujících symptomů, možná byste měli navštívit lékaře.
Když nervozita přeroste v úzkost: 5 signálů, které byste neměli ignorovat
Nejznámějším symptomem generalizované úzkostné poruchy (GAD) je nadměrné starosti. To znamená, že se dlouhodobě strachujete o každodenní věci. Mně se to projevovalo třeba tím, že jsem se stresovala, jestli odevzdám úkol včas, dvakrát i třikrát jsem kontrolovala, jestli mají psi plnou misku vody, a měla jsem pocit, že mi hlavou lítá sto věcí najednou. Vždycky jsem byla nervózní člověk, takže jsem si nevšimla, že je něco jinak, dokud jsem neměla problém jít do školy. Došlo to do bodu, kdy jsem si nemohla vzpomenout, kdy jsem se naposledy cítila v klidu. A to je častý případ u lidí, kteří úzkost neléčí. Proto je důležité znát svoje pocity.
2) Problémy s usínáním
Tohle byl pro mě obrovský problém. Často, když se blíží nějaká velká událost, se vám večer špatně usíná. Mozek se vám točí a točí a to je normální. Ale já jsem se převalovala skoro každou noc, myšlenky mi skákaly od jednoho k druhému a nemohla jsem se uklidnit. A když jsem konečně usnula, sny byly nesouvislé a často jsem se probouzela s mokrýma tvářema. Nedostatek spánku mě pak ještě víc stresoval, protože jsem nevěděla, co se s mým tělem děje.
Je v pořádku být pyšný na svoji práci, ale posedlost jí už může být spojená s úzkostí. Tohle byl asi největší indikátor, že moje úzkost poškozuje moji celkovou pohodu. Když jsem měla ve škole nějaký test, zůstávala jsem vzhůru do noci a dělala rozsáhlý výzkum, abych byla nejlepší. Taky jsem měla obrovské pochybnosti o své práci a často jsem ji nechtěla odevzdat ze strachu z kritiky. Strach o známky mi přidával na nespavosti, což zase zhoršovalo úzkost a celkovou náladu.
Často, když máte úzkost, se vám napínají svaly. Typicky se to projevuje zatínáním čelisti, svíráním pěstí a zvedáním ramen. Když jste v úzkosti dlouhodobě, může to vést k bolestem svalů. To naznačuje, že se to děje každý den. Protože tyhle symptomy můžou být tak vytrvalé, často si nevšimnete, kdy to děláte. Ale protože to teď čtete, zkuste si projet tělo a zjistit, jestli máte někde napětí. Pokud ano, uvolněte ho.
Fyzické symptomy můžou taky hrát velkou roli, když máte úzkost. Odděleně od panických atak, které jsou často ojedinělé, může být bušení srdce při myšlení nebo dělání něčeho, co vás stresuje, známkou úzkosti. Mně se to stávalo, když jsem mluvila po telefonu. Začaly se mi třást ruce, vyschlo mi v ústech a slyšela jsem tlukot srdce v uších. Nevedlo to k panické atace, ale cítila jsem podobnou hrůzu a strach, které panickou ataku doprovázejí.
Úzkost je velmi ochromující věc. Pokud zažíváte alespoň některé z těchto symptomů, je nejlepší nechat se vyšetřit lékařem a získat pomoc, kterou potřebujete.