Máte to taky? Chcete mít všechno perfektní, dokonalé? Aby každý detail seděl na milimetr přesně? Někdy se ale tahle snaha o dokonalost může zvrtnout v něco, co už vám spíš škodí než pomáhá. A to už pak nemusí být jenom o perfekcionismu.
Když perfekcionismus přeroste v posedlost: 6 signálů, že se může jednat o OCD
Možná si říkáte, že jste jen puntičkář. Ale co když vaše rituály a zvyky zabírají příliš mnoho času? Co když vám brání normálně fungovat? Možná je na čase se zamyslet, jestli se u vás náhodou nejedná o obsedantně-kompulzivní poruchu (OCD). Ale pozor, tenhle článek není diagnóza! Pokud máte pocit, že s něčím bojujete, vyhledejte odbornou pomoc.
Tady je 6 signálů, které naznačují, že byste mohli mít OCD, a ne „jen“ perfekcionismus:
1. Máte vtíravé, opakující se myšlenky
U OCD se často vyskytují obsedantní myšlenky. A ty se můžou týkat i věcí, které souvisejí s perfekcionismem – čistoty, pořádku, symetrie. Jenže obsedantní myšlenky můžou být i o bezpečí, agresi, nebo dokonce o pochybnostech o vlastních myšlenkách.
Na rozdíl od perfekcionismu, kdy prostě chcete, aby věci byly „správně“, obsedantní myšlenky se neustále vrací a jsou tak silné, že vám škodí. Jsou vtíravé, nechtěné a vyvolávají silnou úzkost.
2. Provádíte rituály a kompulze
Dalším klíčovým znakem OCD jsou kompulze. Jsou to opakující se činnosti, které děláte v reakci na obsedantní myšlenky. Typickým příkladem je neustálé kontrolování – jestli jsou zamčené dveře, jestli je vypnutý sporák, jestli zhasnutá světla…
Zatímco u perfekcionismu to děláte, protože to tak chcete, u OCD to děláte, protože máte neodolatelnou potřebu, abyste snížili úzkost. A ta potřeba je mnohem silnější. Kontrolování je pak nadměrné. Možná si jednou zkontrolujete, jestli jste vypnuli sporák, ale s OCD to budete kontrolovat pořád dokola, a může vám to zabrat i hodinu denně.
3. Vaše chování je spojené s iracionálními přesvědčeními
U OCD nemusí mít kompulzivní chování reálnou souvislost s úzkostí nebo obavami, které se snažíte překonat. Můžete mít pocit, že danou kompulzi musíte provést přesně, a pokud to neuděláte, stane se něco strašného. Třeba si myslíte, že musíte rozsvítit a zhasnout světla určitý početkrát, abyste zabránili smrti blízkého člověka.
4. Prožíváte silnou úzkost a stres
Stejně jako u mnoha dalších poruch, i tady platí, že se o patologické úrovni mluví, když myšlenky a chování způsobují jedinci značné utrpení. I když má perfekcionista nějaké specifické zvyky, nedělá je nutně z úzkosti. OCD myšlenky a chování jsou ale s úzkostí úzce spojené. Obsese vyvolávají úzkost a kompulze děláte proto, abyste zabránili strašnému scénáři, nebo se vyhnuli tomu, co vás děsí. Úzkost může být tak silná, že si myslíte, že nad ní nemáte kontrolu. To vás pak může vést k tomu, že ji budete ještě víc sledovat, a tím si obsedantní myšlenky ještě posílíte.
OCD může být doprovázeno i nízkým sebevědomím a pochybnostmi o sobě samém. Opakované kontrolování může posilovat myšlenky, že se zblázníte, a tím sebedůvěra klesá a kompulze se zhoršují.
5. Vaše myšlenky a chování vás ochromují a zasahují do běžného života
Perfekcionismus může mít i zdravou podobu – žene vás k lepším výkonům ve škole nebo v práci díky svědomitosti, dobrým organizačním schopnostem a vytrvalosti. Ale OCD zahrnuje myšlenky a chování, které dosáhly patologické úrovně, ochromují vás a narušují každodenní aktivity.
Například, perfekcionista se chce udržovat v čistotě a důkladně si mýt ruce. U OCD ale může být mytí rukou tak silné, že si je myjete opakovaně až do krve. Nebo nejste schopni se najíst, protože musíte neustále kontrolovat, jestli je sporák vypnutý. Obsese a kompulze vás můžou zdržovat hodiny a znemožňovat vám vyjít z domu a začít den.
6. Nemůžete ty myšlenky a chování zastavit
Perfekcionisté můžou chtít žít dál tak, jak žijí (protože jim to přijde efektivnější a uspořádanější), ale pokud bojujete s OCD, pravděpodobně víte, že je to problematické, ale nedokážete to zastavit. Možná se snažíte obsedantní myšlenky potlačit tím, že děláte něco jiného – kompulzi. Možná si i uvědomujete, že je to iracionální, ale sami nedokážete obsese a kompulze zastavit.
Svědomitý perfekcionista se možná zamyslí, jestli vypnul sporák, ale pak si to snadno ověří a uklidní se. S OCD se ale nemůžete zastavit v opakovaném kontrolování, i když víte, že to není racionální ani užitečné.
Jak už bylo zmíněno, existují různé typy obsedí a kompulzí a také různé stupně závažnosti.
Kromě toho existuje i obsedantně kompulzivní porucha osobnosti, která se nevyznačuje kompulzemi, ale nadměrnou pozorností k detailům, což vede k rigiditě, která negativně ovlivňuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, plnění úkolů a lidi kolem nich.
Kvůli všem těmto nuancím je důležité vyhledat kompletní diagnózu, pokud máte podezření, že vy nebo někdo, koho znáte, má obsedantně kompulzivní poruchu. V takovém případě neváhejte kontaktovat kvalifikovaného odborníka na duševní zdraví.
Zdroje:
Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders: DSM-5. Washington, DC: American Psychiatric Publishing; 2013.