Znáte to, ten pocit, kdy máte pocit, že už to prostě nedáte? Práce přes hlavu, jedna rána za druhou a zdá se, že se z toho nikdy nevyhrabete. Pocit, že ať se snažíte sebevíc, svých cílů nedosáhnete a všichni kolem vidí jen vaše chyby a selhání. Co s tím, když se zdá, že už je všechno v háji? Jak se nezbláznit a hlavně, jak se připravit na to, až to přijde příště?
Nečekejte ode mě zázračný recept, jak vaši situaci lusknutím prstů vyřešit. Můžu vám nabídnout jen pár myšlenek, které vám pomůžou se udržet nad vodou a nevzdat to. A rovnou říkám, nebude to žádná sranda. Cesta z temnoty bývá dlouhá a trnitá, ale věřte mi, stojí za to. Vždycky se najde cesta ven.
Berte prosím s rezervou, co tu píšu. Vycházím jen ze svých zkušeností a co funguje mně, nemusí nutně fungovat i vám. Je to jen takové vodítko a rozhodně to nenahrazuje odbornou pomoc, kterou v případě potřeby doporučuju vyhledat u psychologa nebo terapeuta.
Když se zdá, že už nemáš sílu: 5 tipů, jak najít cestu zpět k sobě
1. Pamatuj, že změna je život a musíš ji přijmout
Lidstvo přežilo a prosperovalo mimo jiné i díky schopnosti přizpůsobit se změnám. Svět kolem nás se neustále mění, od technologií po trendy a všechno mezi tím. Důležité je nezapomínat na to, kdo jsi, ale zároveň být otevřený změnám a dokonce je i vítat. Připrav se na to, co můžeš, ale smíř se s tím, že některé věci prostě neovlivníš. Měj v záloze plán B (nebo klidně i C a D). Pomůže ti i, když si o tom s někým popovídáš. Často se nám totiž v hlavě věci zdají mnohem horší, než ve skutečnosti jsou.
2. Tvoje pocity a zážitky jsou platné
Společnost má bohužel tendenci mávnout rukou nad problémy s duševním zdravím a odbýt je frázemi typu „Usmej se“, „Buď pozitivní“ nebo „Mohlo by být hůř“. I ti největší optimisté občas zažívají krušné chvíle a cítí se pod psa. I ti nejúspěšnější lidé prožívají prohry a neúspěchy. A i když by mohlo být hůř, neznamená to, že to, čím procházíš, je jednodušší. Dovol si prožít své emoce zdravým způsobem, ať už tím, že si o tom s někým popovídáš, nebo si píšeš deník. Snažit se emoce potlačovat vede často k ještě horším následkům.
3. Neboj se říct si o pomoc
Žádost o pomoc jde ruku v ruce s uznáním vlastních emocí a přijetím změny. Když si řekneš o pomoc, dáš najevo, že tvoje pocity jsou platné, protože se o ně podělíš s ostatními, kteří se často cítí nebo cítili stejně jako ty. Čím dřív si o pomoc řekneš, tím líp se připravíš na budoucí změny. Čím lepší vztahy máš s lidmi v práci, ve škole nebo v osobním životě, tím snáz se ti na ně v případě potřeby obrátíš. I když to může být zpočátku stresující, většinou narazíš na někoho trpělivého a chápavého a časem ti to půjde snáz a snáz.
4. Žij přítomností
Často se mi stává, že se cítím „rozbitá“ kvůli tomu, že lituju minulosti nebo se bojím budoucnosti. Minulost ale nezměníme a budoucnost máme jen málo pod kontrolou. Když se zaměříš na přítomnost, na to, co se děje teď a tady, změníš svůj pohled na život. Mně osobně pomáhá si na konci každého týdne napsat alespoň jednu pozitivní a jednu negativní věc, která se ten týden stala. Zaměření na to pozitivní mě učí vděčnosti, zatímco uznání toho negativního mi pomáhá získat nadhled a trpělivost.
5. Soustřeď se na to, abys byl/a tou nejlepší verzí sebe sama
Život se neustále mění, ale to neznamená, že se musíš měnit pokaždé, když to někdo jiný chce. Soustřeď se na to, abys rozvíjel/a své silné stránky a zlepšoval/a se, místo abys si přál/a být někým jiným. Pocity pochybnosti o sobě často pramení z porovnávání se s ostatními. Proto se snažím omezit používání sociálních sítí, kde neustále vidím jen dokonalé, vyumělkované obrázky životů jiných lidí, které ani neznám. Místo toho se inspiruju svými přáteli a rodinou a porovnávám se spíš se svým minulým já, protože skutečně důležité je se zlepšovat.
A nakonec, pamatuj, že pokrok a zlepšení, zejména v oblasti duševního zdraví, je nepřetržitá cesta. Každý den musím pracovat na tom, abych si připomínala výše uvedené body, a některé dny je to těžší, jiné snadnější. Ale nejdůležitější lekce, kterou jsem se naučila, je, že prolomit tenhle koloběh pocitů „rozbitosti“ je možné a pozitivní změna s časem přijde.
Nicméně, pokud tyto pocity vedou k příznakům duševních onemocnění nebo k myšlenkám na sebepoškozování, vyhledej co nejdřív odbornou pomoc.
Pokud ti tenhle článek pomohl, zvaž, jestli ho nesdílet s ostatními!