Když slušnost nestačí: Jak se postavit hrubosti a zachovat si klid

Stalo se vám někdy, že se k vám někdo cizí choval hrubě? Nebo snad pracujete v toxickém prostředí plném nevychovaných lidí? A co když se vaši blízcí chovají urážlivě přímo před vámi?

Když slušnost nestačí: Jak se postavit hrubosti a zachovat si klid

V dnešní době je bohužel spousta příležitostí, kdy se lidé chovají bezohledně. Stěžování si na chování druhých není nic nového, ale jak se s tím vypořádat, aby to člověka nesežralo?

Přesně tohle se stalo i Nancy…

Příběh Nancy – test trpělivosti

Seznamte se s Nancy. Je to chytrá a optimistická studentka, která si přivydělává v univerzitním obchůdku. Přátelé by ji popsali jako člověka s „pohárem vždycky poloplným“, pilnou a neuvěřitelně zdvořilou. Ale… Jak sami říkali, její „extrémní slušnost se mohla podepsat na jejím duševním zdraví.“ Hrůzné je, že někteří hrubiáni její „silnou stránku“ zneužívali.

Pojďme se podívat, co se stalo, když pracovala ve zmiňovaném obchůdku. Do obchodu vešla žena, koupila si energetický nápoj a tuňákový sendvič. U pokladny se začala hrabat v kabelce a něco hledala.

„Promiňte, zapomněla jste kartu? Můžete zaplatit přes univerzitní aplikaci, pokud ji máte v telefonu,“ řekla Nancy zdvořile.

Žena protočila očima. „A proč bych s sebou tahala mobil?“ zvýšila hlas.

Nancy byla tou ostrou reakcí zaskočena. Vzpomněla si ale na slova své mámy, která ji vždycky učila, aby byla k lidem empatická, i když se chovají ošklivě. Možná je tohle příležitost, kdy může svou empatii využít. Rozhodla se, že si to nevezme osobně a nechá to plavat. Žena naštvaně odešla a nechala nápoj i sendvič na pultu, nezaplacené.

„Možná má jenom špatný den a vybíjí si zlost na ostatních,“ pomyslela si Nancy. Byla v klidu a v pohodě, protože nedopustila, aby ji negativní chování ovlivnilo.

Když se na tebe vykašlou: Jak se s tím smířit?

Teď se podíváme na jinou situaci, kdy Nancy a její dva spolužáci měli připravit prezentaci.

Seznamte se s Willem a Amber, hvězdným párem školy. Byli v Nancyině skupině, ale bohužel do přípravy prezentace moc nepřispívali. Nancy se snažila domluvit schůzku, aby probrali, co by měli udělat, ale pár se většinou vymlouval. Prý jsou „zaneprázdnění jinými předměty“. Takže domluvu neustále odkládali…

Prezentace se blížila, zbývaly jen dva dny. Nancy si řekla, že už dál čekat nemůže. Poslala páru zprávu do skupinového chatu a pozvala je do knihovny, aby společně dodělali slidy. Ignorovali ji, a tak se Nancy rozhodla, že bude sama hledat informace a vytvářet prezentaci. Strávila tak celou sobotu dokončováním slidů. Když konečně skončila, vrátila se do svého podnájmu, lehla si do postele a projížděla Instagram. Najednou uviděla live video páru, který si užíval „romantické rande v kavárně“. Podívala se i na profil Amber. Byl plný fotek, kde se pár celý den bavil.

Nancy se nikdy necítila tak špatně. Usilovně pracovala na prezentaci, zatímco se její dva spolužáci bavili a užívali si života. To bylo krajně nefér.

Vzpomněla si na článek, který nedávno četla, o tom, „jak se chovat, když se k vám někdo chová ošklivě“. Pamatovala si, že jedním z tipů je napočítat do deseti a několikrát se zhluboka nadechnout. Tak to udělala.

„1…2…3…4…5…6…7…8…9…10…“ počítala Nancy a mezi tím se zhluboka nadechovala. Zeptala se sama sebe: „Stojí to vůbec za to, abych se kvůli tomu nervovala?“ Rozhodla se, že je zbytečné plýtvat energií na to, aby si to brala osobně. Nechala to být, protože nechtěla, aby jí tahle situace zabírala v životě příliš místa.

Když si někdo krade tvoji slávu…

O dva dny později nastal den prezentace. Prezentoval Will. Byl známý tím, že se umí dobře vyjadřovat, takže prezentace nakonec dopadla dobře. Profesor pochválil slidy s tím, že design a informace jsou pro publikum velmi poutavé. Nancy byla nadšená a cítila se oceněna… ale její radost brzy vystřídalo rozčarování, když slyšela Willa říkat: „Děkuji mé drahé Amber, která na prezentaci usilovně pracovala. Bez ní by slidy byly fádní.“

V Nancy začala vřít zlost. „To je nefér,“ pomyslela si. „Strávila jsem spoustu času hledáním informací a vytvářením slidů, a teď si někdo jiný vezme zásluhy? Chovají se ke mně hrubě a neuctivě a k času, který jsem strávila přípravou prezentace…“

Kdy se ozvat?

A to byl moment, kdy se Nancy konečně postavila v přednáškové síni.

„Pane profesore,“ oslovila profesora. „Jsem jejich spolužačka. Já jsem ta, která strávila celou sobotu přípravou prezentace.“ V tu chvíli měli Will a Amber šokovaný výraz. Ústa se jim rozevřela do velkého „O“, no, tak si aspoň můžou chytit mouchu, že jo…

Chtěla jim říct, že jí lhali a ignorovali ji, když je žádala o pomoc s prezentací, a jak se bavili, zatímco ona musela usilovně pracovat… ale myslela si, že už toho řekla dost na to, aby lidé věděli, kdo dělal tu nejtěžší práci, a nenechá si od Amber nebo Willa ukrást ocenění.

„Dobře, Nancy, děkuji za informaci…“ pokračoval Dr. James, „Wille a Amber, potřebuji vás vidět po hodině. Nancy, sejdu se s tebou zvlášť a dám ti vědět.“

Dr. James se s Nancy sešel o dva dny později. Ptala se jí na pár věcí a objasnila si některé detaily. Ujistil jí, že to nijak neovlivní jejich známky, protože prezentace se hodnotí kolektivně, jako skupina.

„Oceňuji, že ses za sebe postavila,“ řekl Dr. James. „Doufám, že tě tahle zkušenost naučí něco o tobě a o tom, jak jednat s ostatními. A udělala jsi na prezentaci opravdu dobrou práci. Děkuji, Nancy.“

Nancy se cítila oceněna. Byla vděčná, že má tak chápavého lektora, jako je Dr. James. Šla domů s lehkým srdcem (málem si i poskočila radostí) a cestou si broukala oblíbenou písničku z telefonu.

Tak co, taky se vám stává, že se k vám někdo chová hrubě? Jak na to reagujete? Teď, když máte tipy a rady od Nancy, dejte nám vědět v komentářích!