Už jste se někdy zamysleli nad tím, proč reagujeme na určité situace pořád dokola stejným způsobem? Proč se nám některé věci zdají být samozřejmé, zatímco pro jiné je to naprostá španělská vesnice? Někde uvnitř nás se totiž odehrává spousta věcí, o kterých ani nevíme, ale které zásadně ovlivňují to, jak vnímáme svět a jak v něm fungujeme. A právě o tom jsou kognitivní schémata.
Co jsou kognitivní schémata?
Představte si je jako takové mentální brýle. Každý z nás má svoje a tyhle brýle nám filtrují informace, které k nám přicházejí z okolí. Dělají to automaticky a podvědomě. Ovlivňují, jak interpretujeme události, jaké děláme závěry a jak se cítíme. Jinými slovy, určují náš pohled na svět.
Jak se kognitivní schémata vyvíjejí?
Nejvíce se formují už v dětství, na základě našich prvních zkušeností s rodinou a s okolím. Důležitou roli hrají vztahy s rodiči, úspěchy i neúspěchy ve škole, a vlastně všechno, co jsme prožili. Pokud jsme například v dětství často slýchali, že na nic nestačíme, je pravděpodobné, že se nám vytvořilo schéma nekompetentnosti. Naopak, pokud jsme byli podporováni a oceňováni, máme větší šanci vyvinout si schéma sebedůvěry.
Typy kognitivních schémat
Existuje celá řada různých schémat. Některá z nich nám pomáhají orientovat se ve světě a fungovat v něm efektivně. Jiná nám ale naopak můžou způsobovat problémy. Mezi ty časté patří například:
- Schéma opuštění: Lidé s tímto schématem se bojí, že je ostatní opustí a zanechají samotné.
- Schéma nedůvěry: Zahrnuje přesvědčení, že lidem se nedá věřit a že nás chtějí využít.
- Schéma citové deprivace: Lidé s tímto schématem mají pocit, že jim ostatní neprojevují dostatek lásky a péče.
- Schéma méněcennosti: Zahrnuje pocit, že jsou horší než ostatní a že si nezaslouží lásku a uznání.
Jak kognitivní schémata ovlivňují náš život?
Kognitivní schémata ovlivňují prakticky všechno. To, jak se cítíme, jak se chováme, jaké si vybíráme partnery, jaké máme vztahy s ostatními lidmi, jakou práci si vybereme… Zkrátka a dobře, jsou to takové skryté programy, které běží na pozadí našeho života.
Například člověk se schématem opuštění může být v partnerských vztazích úzkostlivý a žárlivý. Neustále se bojí, že ho partner opustí, a proto se ho snaží kontrolovat. Což samozřejmě často vede k tomu, že partner skutečně odejde.
Dá se s kognitivními schématy něco dělat?
Naštěstí ano. Není to sice jednoduché, protože schémata jsou hluboko zakořeněná, ale s pomocí terapie se dají změnit. Terapeut vám pomůže identifikovat vaše maladaptivní schémata a naučí vás, jak je zpochybňovat a nahrazovat zdravějšími vzorci myšlení a chování.
Takže pokud máte pocit, že se ve vašem životě opakují stále stejné problémy, možná je na čase podívat se na vaše kognitivní schémata. Mohlo by to být jako sundat si staré, špinavé brýle a konečně uvidět svět jasněji.