Vzpomínáte si na Amandu Knox? Ta studentka, kolem které se před lety točily snad všechny zprávy? Měla „andělskou tvář“, psali. Ale šlo jen o vzhled, nebo to ovlivnilo i pohled na to, jestli je vinná?
Krása a zločin: Jak nás vzhled ovlivňuje při posuzování vinny?
Zamysleli jste se někdy nad tím, proč nám někdo připadá automaticky „dobrý“ už jen proto, že je pohledný? Je to jen kulturní záležitost, nebo to má hlubší kořeny?
Halo efekt: Když krása otevírá dveře… i soudní síně?
Říká se tomu Halo efekt – kognitivní zkreslení, kdy náš celkový dojem z člověka ovlivňuje to, jak vnímáme jeho charakter. A to i v případech, kdy jde o vážné obvinění. Jen se podívejte na Jeremy Meekse, „hot felona“, jehož fotka z policejní stanice obletěla svět. Najednou nikoho nezajímalo, z čeho je obviněný, ale jen to, jak vypadá. Nabídky na modelingovou kariéru se jen hrnuly!
Nová studie ale ukazuje, že to jde ještě hlouběji. Mozek prostě zpracovává atraktivní tváře rychleji. To znamená, že k nim máme automaticky pozitivnější přístup. Není to šílené?
Proč „pěkné“ jablko chutná lépe?
Víte, že i obyčejné jablko si raději vyberete podle vzhledu? I když ho stejně sníte? „Ale to hezké vypadá, že bude chutnější,“ řeknete si. A stejně tak to funguje i u lidí. Už jsme se naučili, že „pěkné“ je lepší. Ale je to opravdu tak?
Stereotyp „Krásný = Dobrý“: Klam, kterému podléháme?
Fyzická atraktivita se nerovná morální bezúhonnosti. Ale náš mozek to tak bohužel vnímá. Vědci zjistili, že když se ženám ukazují fotky mužů s různou mírou atraktivity a k tomu se přidávají informace o jejich chování, aktivuje se v mozku oblast, která posuzuje atraktivitu a zároveň morálnost. Šílené, že?
Takže co s tím? Až příště budete mít nutkání spojovat atraktivitu s pozitivními vlastnostmi, zkuste se zastavit a zamyslet. Možná změníte svůj pohled na něčí charakter. A možná se i vyhnete špatnému rozhodnutí.