Svět kolem nás… Někdy je tak sytý, plný detailů, že se v něm můžeme doslova ztratit. Jindy se zase zdá, jako by ho zahalil jemný opar, a my se snažíme zaostřit, dopátrat se toho, co se skrývá za hranicí našeho bezprostředního okolí. A co teprve, když se tyhle dva stavy střídají? Když je to, co máme na dosah, křišťálově čisté, ale všechno ostatní se rozplývá v nejasných obrysech?
Krátkozrakost: Když svět nablízko je ostrý, dálka rozmazaná
Možná si říkáte, co má vidění společného s lifestylovým magazínem o psychologii. Věřte mi, víc, než by se na první pohled zdálo. Protože to, jak vnímáme svět kolem sebe, má obrovský vliv na to, jak se v něm cítíme, jak se k němu stavíme, a jaké rozhodnutí děláme. A krátkozrakost – ať už ta skutečná, fyzická, nebo ta metaforická – s tím vším hraje svou roli.
Co se skrývá za rozmazaným obzorem?
Když vám oftalmolog diagnostikuje krátkozrakost, vysvětlí vám, že se světlo dopadá na sítnici jinak, než by mělo. Oko je prostě trošku jiné, a proto nevidíte ostře na dálku. Ale co když se na to podíváme trochu hlouběji? Co když je krátkozrakost i o něčem jiném? O tom, kam zaměřujeme svou pozornost, co je pro nás důležité a co necháváme rozplynout se v pozadí?
Někdy se tak zabýváme tím, co je tady a teď, že nám uniká širší kontext. Zaměříme se na detail, na malichernost, a ztratíme ze zřetele celek. Jako bychom si nasadili brýle, které nám dovolují vidět ostře jen to, co je přímo před námi. A to ostatní? To už je mimo naši pozornost, ztracené v mlze.
Ostrost detailu versus vize budoucnosti
Není na tom nic špatného, když se dokážeme soustředit na to, co je důležité, když umíme ocenit krásu detailu. Ale je důležité si uvědomit, že existuje i „tam venku“, že se svět neomezuje jen na to, co vidíme přímo před sebou. Je důležité občas sundat ty pomyslné brýle a podívat se, kam směřujeme, co chceme dosáhnout, jaký svět chceme vytvořit.
Možná je to o rovnováze. O schopnosti vidět ostře jak to, co je blízko, tak to, co je daleko. O tom, umět se radovat z maličkostí a zároveň mít vizi, která nás pohání dopředu. A o tom, že i když se nám někdy zdá, že dálka je rozmazaná, můžeme se pokusit zaostřit, zaměřit se, a najít cestu, jak ji vidět jasněji.