Zastavili jste se někdy a přemýšleli, jestli to, co ve vztahu cítíte, je doopravdy opravdové? Jestli vy nebo váš partner nevykazujete chování, které zpochybňuje autentičnost vašeho vztahu? Možná přemýšlíte tak, že si sami kladete otázky, jaké jsou vaše skutečné city k tomu druhému?
Láska, nebo závislost? Odhalte skryté signály ve vašem vztahu
Tenhle článek se podívá na pár příkladů toho, jak člověk může přemýšlet nebo co může prožívat, když je v kodependentním vztahu, v porovnání s tím, kdo zažívá skutečnou lásku. Berte to spíš jako nápovědu než jako dogma. Nechceme říct, že když máte tyhle myšlenky, tak že nemůžete doopravdy někoho milovat. Je to spíš o tom, abyste se zamysleli, jestli náhodou něco není jinak, než by mělo být.
Co může znít jako závislost:
Potřebuju tě a ty potřebuješ mě. Nemůžu bez tebe žít a vím, že ty beze mě taky ne.
Co může znít jako pravá láska:
Rozhodl/a jsem se s tebou být, stejně jako ty ses rozhodl/a být se mnou. Je mi s tebou fajn a rád/a s tebou trávím čas, ale jsem taky v pohodě, když jsem sám/sama. Nezávisím na tobě, abys mě dělal/a šťastným/šťastnou.
Je jasný, že aby se vztah dal považovat za kodependentní, musí tam být určitá míra závislosti, ať už jen z jedné strany, nebo od obou. Když někoho nutíte, aby se cítil zodpovědný za vaše štěstí, je to manipulace. Volba je ve vztahu klíčová. Když lidi cítí, že se sami rozhodli, podporuje to jejich samostatnost a dává jim pocit, že mají věci pod kontrolou. Když ten pocit volby chybí, vzniká tlak a můžou se cítit „uvěznění“ nebo že nemůžou ovlivnit, co se ve vztahu děje. Lidi by ve vztazích měli být proto, že CHTĚJÍ, ne proto, že POTŘEBUJÍ. Závislost omezuje oba partnery.
Co může znít jako závislost:
Potřebuju, abys byl/a v pohodě, jinak já nebudu v pohodě.
Co může znít jako pravá láska:
Jsi svůj vlastní člověk a máš právo prožívat city bez toho, abych tě soudil/a.
City by neměly záviset na druhých a vnucovat to někomu je emocionální manipulace. Každý by měl mít právo prožívat svoje emoce a pocity bez toho, aby se cítil, že jeho nálada ovlivňuje partnera nebo že by měl být v pohodě jen proto, aby i partner byl v pohodě. Když je vaše identita postavená na tom, že se snažíte zavděčit ostatním a cítíte se zodpovědní za štěstí všech, můžete zjistit, že spíš reagujete na situace, než abyste jednali ze své vlastní vůle.
Co může znít jako závislost:
Měl/a bys vědět, co potřebuju. Když ti to musím vysvětlovat, tak mě neposloucháš a nerozumíš mi.
Co může znít jako pravá láska:
Otevřeně ti řeknu, co potřebuju, a nebudu čekat, že to automaticky víš.
V kodependentním vztahu je těžké efektivně komunikovat, protože lidé si často nejsou vědomi svých vlastních přání a potřeb. A i když si jich vědomi jsou, můžou je váhat vyjádřit. Neupřímnost se tak může stát zvykem, kdy se lidi víc snaží udržet si kontrolu, než aby doopravdy komunikovali. Aby jakýkoli vztah fungoval, musí se partneři naučit komunikovat upřímně a efektivně.
Co může znít jako závislost:
Když mě nepodpoříš, budu tě citově vydírat, abys pochopil/a, že nejsem šťastný/šťastná.
Co může znít jako pravá láska:
Poprosím tě i ostatní o podporu, když ji budu potřebovat. Nebudu si na tobě vybíjet zlost, když mě nemůžeš podpořit tak, jak zrovna potřebuju.
Stres hraje ve vztazích velkou roli, hlavně když jsou problémy s komunikací a hranicemi. Kodependentní partneři se můžou bát opuštění, samoty nebo toho, že je partner nepodpoří. Kvůli tomu si pak můžou vybíjet frustraci na partnerovi a obviňovat ho zbytečně, což ve vztahu vyvolává napětí.
Co může znít jako závislost:
Budu tě obviňovat a zahanbovat za to, že neděláš, co chci.
Co může znít jako pravá láska:
Respektuju tvoje hranice a budu se snažit se s tebou o nich bavit, když je překročím. Stejně tak ti řeknu o svých hranicích a o tom, jak chci, aby se mnou jednalo.
Lidi v kodependentních vztazích mají často problém s rozpoznáváním, respektováním a prosazováním hranic. Mít hranice znamená mít respekt k druhému a taky si uvědomit, že nikdo není zodpovědný za štěstí toho druhého. Stanovování a udržování hranic je ve vztahu klíčové.
Co může znít jako závislost:
Kdybys mě doopravdy miloval/a, udělal/a bys, o co tě žádám.
Co může znít jako pravá láska:
Chápu, že se občas v něčem neshodneme, ale to neznamená, že mě nemiluješ. O těch rozdílech si budeme otevřeně povídat a budeme je řešit s láskou a respektem.
V kodependentním vztahu mívají oba partneři nízké sebevědomí. Často vyhledávají uznání od ostatních a chtějí mít pocit, že mají smysl. Když se jim toho nedostává, vede to k nejistotě, kontrole a emocionální manipulaci.
Co může znít jako závislost:
Potřebuju, abys mě chtěl/a a potřeboval/a. Když mi to nedáváš najevo, necítím se oceňovaný/á.
Co může znít jako pravá láska:
Jsem hodnotný/á sám/sama o sobě a nepotřebuju k tomu uznání od ostatních. Mám být podpůrný partner, ne terapeut nebo někdo, kdo se snaží řešit problémy druhých.
Jedním z hlavních znaků kodependence je pocit zodpovědnosti za péči o druhé, nebo naopak očekávání, že se o nás bude někdo starat. Může to mít kořeny v dětství, kdy se dítě naučí, že když se nepostará o potřeby rodiče, bude to mít negativní následky. Tenhle strach z toho, že se něco stane, vede k tomu, že se lidi starají o druhé spíš z povinnosti než z opravdové náklonnosti, což může ukazovat na kodependenci.
Děkujeme, že jste si přečetli tenhle článek. Doufáme, že se vám líbil a že vám byl užitečný.