Vstoupíte do kanceláře kamaráda a zarazí vás ten pohled: šanony srovnané jako vojáci, knihy seřazené podle abecedy, židle zasunutá pod stolem s milimetrovou přesností. „Páni, tady to máš ale uklizené!“ vyhrknete a on se jen usměje: „No jo, já jsem na to fakt OCD.“ Ale co to vlastně znamená? Je to jen snaha o dokonalost, nebo už se jedná o vážnější problém?
Mánie pořádku, nebo skutečná OCD? Kde končí snaha o dokonalost a začíná nemoc
Slovo „OCD“ se dnes používá až příliš lehkovážně. Slyšíme ho v televizi, čteme na internetu, ale málokdo si uvědomuje, co se za ním skutečně skrývá. Často ho lidé používají jako přídavné jméno – „jsem strašně OCD na úklid“. Ale pozor! OCD je duševní porucha, nikoliv vlastnost. Nemůžete být „velmi OCD“, buďto OCD máte, nebo ne. A rozhodně to neznamená, že jste jen hodně organizovaní.
Co je to vlastně OCD?
OCD, neboli obsedantně-kompulzivní porucha, je úzkostná porucha, při které člověka pronásledují vtíravé myšlenky (obsese). Jsou to myšlenky, obrazy nebo impulzy, které se opakovaně vrací a jsou často nepříjemné, někdy i násilné nebo obscénní. Člověk se jim snaží bránit, ale většinou marně. Tyto myšlenky jsou sice jeho vlastní, ale jsou nechtěné a vyvolávají úzkost. A to je ta „obsesivní“ část OCD.
Typické obsesivní myšlenky?
Témata obsesivních myšlenek mohou být různé. Mezi nejčastější patří strach z kontaminace, chorobné pochybnosti, nutkání ke kontrolování, potřeba symetrie a pořádku, agresivní myšlenky a hromadění věcí.
Co jsou kompulze?
Obsesivní myšlenky vedou člověka k tomu, aby něco dělal – prováděl kompulzivní činy nebo rituály. Jsou to stereotypní chování, která se opakují znovu a znovu, a nejsou příjemné ani užitečné. Kvůli tomu si člověk uvědomuje jejich nesmyslnost a snaží se jim bránit. To je ta „kompulzivní“ část OCD.
Nejčastější kompulzivní chování?
K nejčastějším kompulzím patří kontrolování (např. opakované kontrolování, zda jsou zavřené dveře), mytí (např. neustálé mytí rukou), počítání, potřeba se ptát nebo vyznávat, snaha o symetrii a přesnost a hromadění věcí.
Takže až příště uvidíte kamaráda z kanceláře srovnávat tužky podle barev, zamyslete se, jestli jeho chování odpovídá kritériím OCD. A hlavně, nepoužívejte toto označení lehkovážně. OCD je vážná porucha, která může značně zkomplikovat život.