Občas se člověk zamyslí… jsem vlastně toxický? Možná to zní divně, ale upřímná sebereflexe je první krok. Jsme jen lidi a nikdo z nás není dokonalý. A někdy nám prostě unikají věci, které můžou ubližovat nám i lidem okolo. Proto je dobré se v tom trochu pošťourat.
Neškodný jed? 6 nenápadných projevů toxicity, které si možná neuvědomuješ
Hele, než se do toho pustíme, důležitá věc: Pokud se v něčem poznáš, neznamená to, že jsi špatný člověk. Každý z nás má svoje boje a už jen to, že se o to zajímáš, je super! Jsme rádi, že na sobě chceš pracovat.
1. Slibotechna k pohledání?
Stává se ti, že naslibuješ hory doly, ale skutek utek? „Slibuju, nikomu to neřeknu,“ a pak se ti to nechtěně vyklouzne. Nebo slíbíš pomoc a pak na to zapomeneš. Možná si ani neuvědomuješ, že tím můžeš působit toxicky.
Často za tím stojí touha být oblíbený a důvěryhodný. Jenže opak je pravdou. Lidé můžou mít pocit, že je nebereš vážně, a to může vést ke ztrátě přátelství nebo dokonce poškození reputace. Takže, jak z toho ven?
Příště, než něco slíbíš, zhluboka se nadechni a zamysli se. Opravdu to dokážeš dodržet? Jaké budou následky, pokud slib porušíš? Buď upřímná ke svým možnostem. Radši řekni, že něco nezvládneš, než dávat plané naděje. Je to víc fér a lidi to ocení. A když už máš nutkání něco slíbit, zkus říct: „Udělám, co budu moct!“
2. Hra na city?
Používáš občas věty, které mají vyvolat soucit nebo pocit viny? „Jsem tak unavená, že dělám všechno v tomhle domě. Kdyby mi aspoň někdo pomohl s nádobím…“ Nebo „Už ani nepamatuju, kdy jsem měla čas pro sebe, a ještě musím na noční…“ a doufáš, že tě někdo z lítosti zastoupí?
Tohle je manipulace. Možná neumíš říct o pomoc napřímo. Možná se ti těžko otevírá a svěřuješ se, tak to zkoušíš oklikou. Ale to může vést k tomu, že tě lidi budou vnímat jako sobeckou nebo manipulativní.
Nauč se říkat o pomoc! Nezvládneš všechno sama, jsi jen člověk. Lidi to pochopí. A když je požádáš o pomoc, ukazuješ jim, že jim věříš. Zkus to příště jinak: „Hele, prala jsem a jsem teď unavená. Udělal bys dneska večer nádobí?“ Buď upřímná, ale ohleduplná.
3. Všechno je vždycky cizí vina?
„To by se nestalo, kdyby nebylo…“ „To byla jejich chyba, ne moje!“ „Udělala jsem to, jenže mi to řekli!“ Znáš to?
Svalování viny je snadná cesta ven. Přehodíš zodpovědnost na někoho jiného, místo abys přiznala svůj podíl (Razzetti, 2018). Možná chceš dokázat, že máš pravdu, a hraješ oběť. Ale někdy mít pravdu problém nevyřeší.
Zkus se na to podívat jinak. Co je ten problém? Jak ho můžeš vyřešit? Zkus myslet jako tým, ne hledat individuální chyby. Zkus se vžít do kůže druhého člověka, pochopit, proč udělal, co udělal. Vždycky jsou dvě strany mince, ne jen jedna správná a jedna špatná.
Příště, až budeš v takové situaci, zkus se zeptat: „Co jsem mohla udělat jinak?“ Tím na sebe vezmeš část viny a budeš pracovat na lepším řešení.
4. Musím mít názor na všechno?
Jsi přecitlivělá? Bereš si věci moc k srdci? Máš pocit, že jsou všichni proti tobě, že to, co říkají, je útok na tvou existenci?
Přecitlivělost může být způsobená nízkým sebevědomím. Není snadné si věřit. Neustále posloucháš komentáře – pozitivní i negativní – a máš pocit, že se musíš neustále bránit. Často to má kořeny v dětství. Pokud ti neustále říkali, co máš dělat, nebo se ti posmívali, vyrosteš s nejistotami.
Ale pamatuj si, máš hodnotu, už jen proto, že jsi ty. Nikdo jiný takový není. Chceš se s tím poprat? Buď k sobě upřímná. Uvědom si, co tě trápí, a pokus se nebránit. Dopřej si péči. Jez dobře, cvič… A někdy stačí se usmát a říct si, že jsi dost dobrá. Zaměř se na to, co na sobě máš ráda. To nepříjemné může přijít později, až na to budeš připravená. Nemusíš se bránit všemu, co ti přijde do cesty. Až budeš mít zdravý pohled na sebe, budeš se umět lépe povznést nad názory ostatních.
5. Vidíš všechno černě?
Čekáš vždycky ten nejhorší scénář? Pozve tě někdo na rande, řekne ti, že ti to sluší, a ty si hned myslíš, že za tím něco je?
Být pesimista znamená vidět ve všem negativní stránku. Může to být i dobrá vlastnost! Jsi zralejší a logičtější než ostatní. Ale když se lidi neustále ocitají v tvé cynické energii, můžou mít pocit, že jsi kazisvět, který jim chce zkazit náladu.
Možná jsi pesimista z praktických a realistických důvodů, ale občas se lidi prostě chtějí uvolnit a bavit se. Třeba když si tvůj kamarád někoho najde, chce slyšet gratulaci, ne suché: „Zase? Vždyť jsi se nedávno s někým rozešel!“ I když to myslíš dobře, můžeš vyslat špatný signál.
A kromě toho, že to ničí vztahy a ubližuje lidem, příliš negativní myšlení způsobuje stres, úzkost a depresi.
Zkus si promyslet, co říkáš. Zkazí to náladu? Pokud ano, zkus to říct jinak nebo jindy. Pozitivní myšlení je vědomé úsilí. Musíš být k sobě shovívavá. Místo abys se soustředila na potenciální problémy, hledej řešení. Nebudeš se utápět v negacích.
A nakonec, obklop se pozitivními lidmi, kteří tě podpoří a pochopí. Přátelé, kteří znají tvé vzorce chování a jsou ochotní o tom s tebou mluvit. Být cynický není tvoje chyba. Je to s největší pravděpodobností důsledek toho, co jsi zažila. Jen si pamatuj, i když je těžké se pohnout z minulosti, lidé kolem tebe si tě váží za to, jaká jsi – teď. Oceňují tě za to, že jsi tady v daný moment.
6. Žiješ pro pochvalu?
Děláš věci jen proto, aby tě někdo pochválil? Plánuješ svůj život podle toho, co si o tobě myslí ostatní? Pak si možná neuvědomuješ, že jsi toxická. Ne pro ně, ale pro sebe.
Tvoje tělo, tvoje osobnost, tvoje dovednosti – všechno na tobě je krásné a důležité. Ale pokud potřebuješ, aby ti to říkali ostatní, než si to uvědomíš, možná máš nízké sebevědomí.
Pochvala je fajn. Dává ti pocit, že na tobě ostatním záleží, že si všímají, co děláš. Ale tenhle pocit bys měla mít i sama ze sebe, když se pochválíš!
Pokud si všimneš, že se spoléháš na názory ostatních víc než na svůj vlastní, zkus se zastavit a zamyslet se. Chceš být přijatá? Nestačí ti tvůj vlastní názor? Proč si to myslíš?
Po krátké sebereflexi zkus přenastavit svůj mozek, abys si uvědomila, jak se cítíš a co budeš dělat dál. „Uvědomuju si, že se tak cítím, ale nechám to pominout. Pracuju na tom, abych si víc věřila, abych se méně spoléhala na názory ostatních.“
Dělej malé, vědomé kroky ke šťastnějšímu já. Uvidíš, že to bude fungovat.
Pamatuj si, že nejsi špatný člověk, pokud se v něčem poznáš. Už jen tím, že se o to zajímáš, jsi lepší.