Neviditelné rány: 6 varovných signálů, že jste obětí citového týrání

Fyzické násilí… To je to, co si člověk představí, když se řekne „týrání“. Nebo to, co se uznává jako „opravdové“ týrání. Jenže existují i jiné druhy, mnohem zákeřnější. Psychické a citové týrání. Nehmotné, ale o to ničivější. Někdy dokonce zanechává hlubší rány než modřiny.

Neviditelné rány: 6 varovných signálů, že jste obětí citového týrání

Tenhle článek není žádná odborná studie. Spíš takové varovné světlo, které se rozbliká, když něco není v pořádku. Pokud se v následujících řádcích poznáte, neváhejte a vyhledejte pomoc. Stojí to za to.

1- Uzavíráte se do sebe?

Stahujete se do ulity? Díváte se radši do země než do očí? Bojíte se promluvit? Izolujete se od přátel a rodiny? Tohle všechno může být známka toho, že se snažíte chránit. Že se snažíte „nebýt vidět“, abyste se vyhnuli dalšímu útoku. Jenže dlouhodobá izolace vede k dalším problémům. Člověk chřadne, ztrácí chuť do života, a může se propadnout do depresí.

2- Seběvědomí na bodu mrazu

„Stejně umřu,“ „Jsem k ničemu,“ „Nikdo mě neposlouchá“… Zní vám to povědomě? Těžko říct, co je horší. Jestli poslouchat tyhle věty od někoho jiného, nebo je říkat sami sobě. Pokud jste přestali dělat věci, které vás dřív bavily, a máte pocit, že na ničem nezáleží, je to velký problém.

3- Jídlo jako nepřítel

Někdo vám říká, co máte jíst? Kontroluje vaše porce? Snaží se vás přesvědčit o tom, že potřebujete „zázračnou dietu“? Tohle je cesta do pekel. A bohužel, tahle „mentální dieta“ často přetrvává i po skončení toxického vztahu. Člověk má pořád pocit, že musí dodržovat pravidla, jinak bude „tlustý a ošklivý“.

4- Slzy na krajíčku… nebo výbuchy vzteku

Jste přecitlivělí? Plačete kvůli maličkostem? Nebo naopak, vybuchujete vztekem bez zjevného důvodu? To všechno jsou známky silného stresu. Člověk se snaží minimalizovat konflikt, analyzuje každé slovo, každý pohyb. A když už to nejde dál, přijde zkrat.

5- Vina za všechno

Omlouváte se za všechno? I za to, co jste neudělali? Srazili jste loktem skleničku? Omlouváte se nábytku? To je typické pro oběti citového týrání. Týrající osoba se snaží svalit vinu na oběť, a ta tomu po čase uvěří. A pak se omlouvá i za počasí.

6- Panický strach z policie

Máte panickou hrůzu z policie? I když jste nikdy neměli žádný problém se zákonem? Týrající osoby se snaží izolovat oběť od pomoci. A jednou z taktik je i očerňování policie. „Když zavoláš policii, seberou ti děti!“ „Zavřou tě!“ Cokoliv, co oběť odradí od toho, aby se obrátila na pomoc.

Důležité! Pokud se v tomhle poznáváte, promluvte si s někým. S terapeutem, s kamarádkou, s kýmkoliv, komu věříte. Nejste v tom sami. A zasloužíte si být šťastní.

Diskuze