Život, co si budeme povídat, někdy rozdává karty tak, že se nám z toho zatočí hlava. A když už si myslíme, že máme vyhráno, bum, přijde další rána. Někdy jsou ty rány tak silné, že se zdá, že už se nezvedneme. Ale víte co? Možná právě v tomhle leží klíč k něčemu nečekanému. Možná, že právě po těch nejhorších bouřkách můžeme vyrůst do úplně nových výšin.
Odolnost po traumatu: Možnost posttraumatického růstu
Slyšeli jste už o posttraumatickém růstu? Zní to skoro jako protimluv, že? Jak může něco dobrého vzejít z něčeho tak strašného, jako je trauma? Ale věřte mi, existuje to. Není to o tom, že bychom si traumata přáli nebo že by snad byla k něčemu dobrá. To vůbec ne. Jde o to, jak s nimi naložíme, až se stanou.
Co to ten posttraumatický růst vlastně je?
Představte si, že jste strom, který přežil bouři. Možná jste přišli o pár větví, možná máte ošklivé jizvy na kmeni. Ale jste silnější, než jste si mysleli. Vaše kořeny jsou hlouběji zapuštěné v zemi, lépe odoláváte větru a dešti. Posttraumatický růst je právě o tomhle – o objevení vnitřní síly a nových perspektiv po prožití traumatické události.
Jaké jsou projevy posttraumatického růstu?
Není to tak, že byste si z ničeho nic začali pískat a všechno bylo rázem růžové. Ale můžete začít vnímat svět jinak. Možná zjistíte, že:
- Máte hlubší vztahy: Prožité trauma vás může sblížit s lidmi, kteří vám stojí po boku. Pochopíte, kdo jsou ti praví přátelé a na koho se můžete spolehnout.
- Více si vážíte života: Najednou vám přijde líto ztrácet čas malichernostmi. Začnete se soustředit na to, co je opravdu důležité a co vám dělá radost.
- Jste silnější a odolnější: Prožili jste si něco opravdu těžkého a zvládli jste to. To vám dává pocit, že zvládnete cokoliv.
- Máte nový pohled na sebe: Možná jste o sobě zjistili věci, které byste jinak nikdy neobjevili. Možná jste zjistili, že jste statečnější, silnější a laskavější, než jste si mysleli.
- Máte duchovnější rozměr: Trauma vás může přivést k hlubšímu zamyšlení nad smyslem života a k hledání duchovních hodnot.
Jak podpořit posttraumatický růst?
Není to proces, který se stane ze dne na den. Vyžaduje to čas, trpělivost a práci na sobě. Ale tady je pár tipů, jak tomu jít naproti:
- Dovolte si prožívat emoce: Nesnažte se emoce potlačovat. Plačte, vztekejte se, truchlete. Je to důležité pro zpracování traumatu.
- Mluvte o tom: Nebojte se sdílet své pocity s blízkými nebo s odborníkem. Vypovídání se ulevuje.
- Pečujte o sebe: Dopřejte si dostatek spánku, zdravou stravu a pohyb. Hýčkejte se a dělejte si radost.
- Hledejte smysl: Zkuste najít smysl v tom, co se stalo. Co se z toho můžete naučit? Jak to můžete využít ve svém životě?
- Buďte trpěliví: Zotavení z traumatu trvá. Nečekejte, že se to stane přes noc. Buďte k sobě laskaví a dejte si čas.
Pamatujte, že nejste sami. Mnoho lidí prožívá podobné věci a nachází v sobě sílu k posttraumatickému růstu. I vy to dokážete. Držím vám palce.