Paliativní péče u psychiatrických pacientů s vážnou prognózou

„`html

Život se s námi někdy nemazlí. Přináší situace, které nám lámou srdce a zkouší naši odolnost. A v těchhle chvílích, kdy se zdá, že svět kolem se hroutí, je důležité mít někoho, kdo nám podá ruku a řekne: „Nejsi v tom sám/sama.“ A právě tady vstupuje do hry paliativní péče v psychiatrii – téma, o kterém se nemluví tak často, jak by si zasloužilo.

Paliativní péče u psychiatrických pacientů s vážnou prognózou

Paliativní péče, to není jen péče o umírající. To je komplexní přístup, který se zaměřuje na zlepšení kvality života pacientů a jejich rodin, kteří čelí problémům spojeným s život ohrožující nemocí. A to platí i v psychiatrii. Jen si to představte – deprese, schizofrenie, bipolární porucha… některá z těchto onemocnění můžou mít tak závažný průběh, že i přes veškerou snahu lékařů a terapeutů se nedaří dosáhnout zlepšení. A tehdy je na čase zamyslet se nad tím, co můžeme udělat pro to, aby pacient prožil zbytek života co nejlépe.

Co vlastně paliativní péče v psychiatrii obnáší?

V první řadě je to multidisciplinární tým. Psychiatr, psycholog, sociální pracovník, sestra, ergoterapeut… všichni ti lidé se sejdou a společně hledají cesty, jak zmírnit utrpení pacienta. Nejde jen o léky, i když i ty můžou hrát důležitou roli. Jde o psychologickou podporu, o sociální začlenění, o pomoc s praktickými věcmi, jako je bydlení nebo finance. Jde o to, aby pacient měl pocit, že je o něj postaráno a že na něj někdo myslí. A samozřejmě, důležitá je i podpora rodiny. Protože i pro ni je to nesmírně náročné období.

Kdy je čas na paliativní péči?

Tohle je otázka za milion. Není to tak, že se jednoho dne probudíte a řeknete si: „Tak, a teď je na čase na paliativní péči.“ Je to proces, který začíná, když se ukáže, že standardní léčba selhává a že prognóza je nepříznivá. Důležité je mít na paměti, že paliativní péče není rezignace. Není to o tom, že se vzdáváme. Je to o tom, že se zaměřujeme na to, co je v dané situaci nejdůležitější – na kvalitu života pacienta. A to je někdy víc než snaha za každou cenu vyléčit.

Proč o tom mluvit?

Protože je to téma, které se týká mnoha lidí. Protože i v psychiatrii se setkáváme s beznadějnými případy. A protože je důležité vědět, že existuje možnost, jak těmto lidem pomoct. Paliativní péče není jen o umírání. Je o životě. O tom, jak ho prožít co nejlépe, i když nám osud zrovna nefandí. A o tom bychom se měli bavit otevřeně a bez tabu.

„`