Co z nás doopravdy dělá to, kým jsme? Jsou to naše zážitky, emoce, drobné detaily událostí… Všechno tohle se postupně skládá do vzpomínek. Představte si je jako RAM paměť v počítači, akorát s tím rozdílem, že je absolutně neomezená! Není to paráda?
Paměť bez limitů: Jak funguje tvůj osobní archiv vzpomínek?
Víte, že první seriózní pokusy o pochopení paměti dělal už Ebbinghaus? Studoval sám sebe a zkoumal, jak rychle se dokáže naučit nazpaměť nesmyslné shluky písmen. Výsledkem byla takzvaná „křivka zapomínání“, která ukazuje, jak rychle vzpomínky časem blednou. To je život, že jo.
Stárnutí a paměť: Jak se mění s věkem?
Pozdější výzkumy, třeba ty od Hasher a Zack, se zaměřily na to, jak stárnutí ovlivňuje kapacitu paměti. Molander a Bäckman zase zjistili, že starší lidé hůř odfiltrují rušivé podněty než mladší generace. No jo, člověk už pak tak nějak „nestíhá“, jak se říká.
Druhy vzpomínek: Od faktů po trauma
Ale vzpomínky nejsou jen tak nějaké „vzpomínky“. Mají svoje kategorie a druhy, a dokonce se ukládají v různých částech mozku. Je to fakt složitý proces!
Sémantická paměť
Sémantická paměť uchovává obecné informace a fakta. Třeba to, že Česká republika má 14 krajů. Nebo že hlavní město Francie je Paříž. Prostě věci, co se učíme ve škole.
Epizodická paměť
Epizodická paměť je zase zaměřená na konkrétní události a momenty v čase. Vzpomenete si na tu skvělou vánoční párty s ohňostrojem, kde jste dostali tu vysněnou hru? Tak to je epizodická paměť v akci! Bohužel, po šedesátce začíná trochu „haprovat“.
Implicitní paměť
Implicitní paměť je nevědomá a nenáročná. Je to třeba jízda na kole. Prostě to umíte a nemusíte o tom přemýšlet.
Autobiografická paměť
Autobiografická paměť nás spojuje s určitými událostmi. Většina lidí si pamatuje, kde byli, když se dozvěděli o teroristických útocích 11. září. To jsou ty momenty, co nám navždy zůstanou vryté do paměti.
Prospektivní paměť
Prospektivní paměť nám pomáhá plánovat do budoucna. „Zavolám jí za půl hodiny.“ Nebo: „Nezapomeň koupit mléko.“ To je ona.
Vzpomínky „jako blesk z čistého nebe“
Vzpomínky „jako blesk z čistého nebe“ obsahují detaily událostí, které se právě staly. Třeba že ten řidič byl muž. Ale pozor, nejsou úplně nejpřesnější.
Traumatické vzpomínky
Traumatické vzpomínky… no, ty si asi dokážete představit. Bohužel, stejně jako ty „bleskové“, ani ony nejsou vždycky úplně pravdivé. Často se zkreslují.
Falešné vzpomínky: Jak snadno se dá paměť oklamat?
Věděli jste, že si můžete vytvořit i falešné vzpomínky? Studie Loftusové to dokázaly. Říká se tomu „inflace představivosti“.
A pak tu byl Solomon… muž, který si pamatoval úplně všechno. Každý den svého života. Byl to unikát a vědci ho často zkoumali.
Zajímavosti o paměti: Co jste možná nevěděli
Tady je pár zajímavých faktů o paměti, co se vždycky hodí vědět:
- Učit se hodinu před spaním je super.
- Když máte zapamatovat seznam, nejlépe si zapamatujete to, co bylo řečeno na začátku.
- Nejlepší je učit se v 30 minutových intervalech. (Proto je ten systém ve školách takovej, jakej je…)
- Stres ovlivňuje paměť, protože nadledvinky pracují, zatímco kódování probíhá v hipokampu.
- Hipokampus znamená řecky „mořský koník“, protože má podobný tvar.
- Alkohol škodí paměti, protože vypíná mozkovou kůru. Tak na to pozor!
Zdroje:
(Sem překopírujte zdroje citované článkem)