Život s chronickým onemocněním umí být pěkná fuška. Kromě fyzické stránky, která dává zabrat, se na člověka valí spousta emocí a starostí. Často se mluví o tom, jak zvládat léčbu a rehabilitaci, ale co psychika? Ta si zaslouží pozornost minimálně stejnou.
Hlava plná otazníků a strachu
Když člověk zjistí, že má chronickou nemoc, je to jako by mu někdo sebral půdu pod nohama. Najednou se vynoří spousta otázek: Jak to ovlivní můj život? Budu moct dál dělat to, co mě baví? Zvládnu to finančně? A co moji blízcí? Tohle všechno se honí hlavou a je to úplně normální. Strach je přirozená reakce na neznámé a nejisté situace.
Nejsem v tom sám/sama
Důležité je uvědomit si, že v tom nejste sami. S podobnými pocity se potýkají tisíce lidí. Mluvit o tom s někým, kdo si prožívá to samé, může být nesmírně úlevné. Existují pacientské organizace, svépomocné skupiny a online fóra, kde se můžete setkat s lidmi, kteří vám rozumí. Výměna zkušeností a pocit sounáležitosti dokážou divy.
Když je toho moc – vyhledejte odbornou pomoc
Někdy je ale i přes veškerou snahu těžké se s novou situací vyrovnat. Pokud se cítíte dlouhodobě skleslí, úzkostní nebo máte potíže se spánkem, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Psycholog nebo psychoterapeut vám může pomoci zpracovat emoce, najít nové strategie zvládání a zlepšit kvalitu života. Není to žádná ostuda, naopak – je to projev síly a odvahy.
Malé krůčky k lepšímu dni
Každý den je nový začátek a příležitost udělat něco pro sebe. I malé věci se počítají. Dát si dobrou kávu, projít se na čerstvém vzduchu, přečíst si knihu, zavolat kamarádovi. Najděte si to, co vám dělá radost, a dopřejte si to. Uvidíte, že se hned budete cítit lépe. A nezapomeňte – i když to někdy vypadá beznadějně, vždycky je naděje na lepší zítřky.