Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak moc se naše tělo dokáže vypořádat s neviditelnými nepřáteli? Jak dokáže roky tiše spát virus, aby se pak projevil v úplně jiné podobě? Dnes se podíváme na zoubek dvěma nemocem, které spolu zdánlivě nemají nic společného, ale ve skutečnosti je způsobuje jeden a ten samý – plané neštovice a pásový opar.
Proč se jeden virus chová dvakrát jinak?
Plané neštovice, to je klasika dětských let. Svědivé pupínky, pocit, že se vám to nikdy nepřestane rozlézat, a karanténa, která leckomu připadala jako nekonečná. Ale jakmile je jednou proděláte, máte, zdánlivě, navždy pokoj. Tedy… skoro.
Virus, co nikdy neodejde
Ten malý potížista, virus varicella-zoster, totiž nezmizí. Po prodělání neštovic se schová do nervových buněk a tam si spokojeně hoví. Klíďo píďo si tam dřímá třeba i několik desítek let. A pak, z ničeho nic, se probudí. Proč? To je otázka za milion.
Pásový opar: Probuzení spícího draka
Když se tenhle spáč probudí, nezačne rovnou vyvádět jako malý rarach s pupínky. Ne, on se projeví jinak. V podobě pásového oparu. Bolestivá vyrážka, která se objevuje v pruzích na jedné straně těla. A ta bolest… ta je, jak se říká, „na infarkt“.
Co ho budí ze zimního spánku?
Stres, oslabená imunita, vyšší věk… to jsou obvyklí podezřelí. Když tělo přestane zvládat, virus se probudí a začne řádit. A věřte mi, nechcete, aby řádil. Bolest je fakt hnusná a komplikace můžou být závažné. Od neuralgie, kdy bolest přetrvává i po odeznění vyrážky, až po postižení zraku či sluchu.
Jak se bránit?
Prevence je, jak už to bývá, nejlepší lék. Posilujte imunitu, vyhýbejte se stresu (vím, snáz se řekne, než udělá), a pokud už vás pásový opar postihne, neváhejte a vyhledejte lékaře. Čím dřív se začne léčit, tím menší je šance na komplikace. A pamatujte, zdraví je to nejcennější, co máme. Tak si ho chraňte!