Víte, jsou takové dny, kdy se cítíte jako ten nejvíc nedopečený croissant na světě. Nechutnáte dobře, nelíbíte se sami sobě a nejradši byste se schovali pod peřinu. A pak jsou dny, kdy si připadáte jako čerstvě upečený, voňavý chleba. A víte co? Obojí je v pořádku. Protože i ty „křivé“ dny k něčemu jsou. Vedou nás k tomu, abychom se zamysleli, co nám vlastně schází. A často je to jen to, že se neumíme přijmout takoví, jací zrovna jsme. S těmi nedokonalostmi, s těmi chybami, s těmi „kroasantími“ pocity. A tohle všechno souvisí s tím, jak vnímáme sami sebe a jak nás vnímají ostatní. Přesně o tom mluví teorie Carla Rogerse o podmíněném a nepodmíněném přijetí. A je to vlastně celkem jednoduché, ale zároveň strašně moc důležité.
Podmíněné přijetí: Když musíte skákat, jak ostatní pískají
Představte si, že máte v dětství pocit, že vás rodiče milují jen tehdy, když jste „hodní“. Když donesete samé jedničky, když se chováte podle jejich představ, když neděláte „problémy“. To je ukázkový příklad podmíněného přijetí. Naučíte se, že musíte hrát určitou roli, abyste si zasloužili lásku a uznání. A to má obrovský vliv na vaše sebevědomí a na to, jak se vidíte. Vlastně se snažíte být někým jiným, než kdo opravdu jste. A to je, přiznejme si, docela vyčerpávající.
Dopady podmíněného přijetí: Život v neustálém strachu
Život s vědomím, že musíte neustále někoho (nebo něco) naplňovat, aby vás měl rád, je jako neustálá zkouška. Bojíte se, že uděláte chybu, že zklamete, že nebudete dost dobří. A to vede k úzkostem, depresi a nízkému sebevědomí. Naučíte se potlačovat své emoce, své potřeby, své touhy. A to všechno se pak projevuje v partnerských vztazích, v práci, v přátelství… Prostě všude.
Nepodmíněné přijetí: Láska bez podmínek
Nepodmíněné přijetí je přesný opak. Znamená to, že vás někdo miluje a přijímá takové, jací jste. Se všemi vašimi klady a zápory. Bez ohledu na to, co děláte nebo neděláte. Neznamená to, že s vámi musí souhlasit ve všem, ale respektuje vás jako osobnost a dává vám najevo, že jste pro něj důležití. A to je něco neskutečně osvobozujícího. Můžete být sami sebou, bez strachu z odsouzení.
Jak to funguje v praxi: Odpuštění a porozumění
Nepodmíněné přijetí neznamená tolerovat špatné chování. Znamená to dívat se na člověka s pochopením a snahou mu porozumět. Znamená to vědět, že i když někdo udělá chybu, neznamená to, že je špatný člověk. Znamená to dát mu druhou šanci, ukázat mu, že mu věříte, a dát mu prostor pro to, aby se zlepšil. A to platí i pro nás samotné. Naučit se odpouštět si chyby a přijímat se i s těmi nedokonalostmi je klíčové pro zdravý život.
Klíč k zdravým vztahům: Začněte u sebe
Nejlepší na tom všem je, že s tím můžete začít hned teď. Začněte tím, že si přestanete vyčítat každou chybu. Začněte tím, že si dovolíte být nedokonalí. Začněte tím, že se naučíte mít se rádi takoví, jací jste. Protože když se přijmete vy sami, bude pro vás mnohem snazší přijímat i ostatní. A to je cesta ke zdravým a naplňujícím vztahům. A když vám to nepůjde hned, nevadí. Pamatujte si, že i ten nedopečený croissant má své kouzlo.