Život je plný křižovatek a rozcestí. Denně děláme spoustu rozhodnutí, od těch banálních, jako co si dáme k snídani, až po ty, které ovlivní celou naši budoucnost. Ale co když někdo nemá tu možnost rozhodovat se sám za sebe? Co když se ocitne v situaci, kdy potřebuje pomocnou ruku, aby si vybral tu správnou cestu? Někdy to člověka prostě semele, co si budeme povídat.
Podporované rozhodování: Pomoc lidem s omezenou schopností rozhodovat
Představte si situaci, kdy váš blízký, ať už kvůli nemoci, úrazu nebo stáří, ztratí schopnost plně se orientovat v realitě a samostatně se rozhodovat. Najednou se ocitne v cizím světě, kde mu spousta věcí nedává smysl. Jak mu můžete pomoci, aby si i přesto zachoval co největší míru autonomie a důstojnosti?
Co to vlastně je podporované rozhodování?
Podporované rozhodování je o tom, že lidem s omezenou schopností rozhodovat se pomáháme dělat informovaná rozhodnutí, která jsou v souladu s jejich hodnotami a preferencemi. Nejde o to, že za ně rozhodujeme, ale že jim poskytujeme veškeré informace, podporu a pomoc, kterou potřebují, aby se mohli rozhodnout sami. Prostě jim svítíme na cestu, aby viděli, kam jdou.
Jak to funguje v praxi?
V praxi to může vypadat různě. Někdy stačí trpělivě vysvětlit různé možnosti, prodiskutovat pro a proti a pomoci danému člověku utřídit si myšlenky. Jindy je potřeba sehnat odborné rady, zapojit rodinu a přátele a vytvořit bezpečné prostředí, kde se daný člověk cítí dobře a může se svobodně vyjádřit. Hlavní je naslouchat a respektovat jeho vůli, i když s ní třeba nesouhlasíme. Koneckonců, jde o jeho život a jeho rozhodnutí.
Proč je to důležité?
Podporované rozhodování je důležité, protože pomáhá lidem s omezenou schopností rozhodovat se udržet si kontrolu nad svým životem. Zvyšuje jejich pocit vlastní hodnoty a důstojnosti a snižuje riziko, že budou zneužiti nebo zanedbáni. A to, ruku na srdce, je k nezaplacení.
Podporované rozhodování není vždy jednoduché, ale stojí to za to. Pomáhá nám budovat společnost, kde se nikdo necítí opuštěný a bezmocný a kde každý má možnost žít svůj život podle svých vlastních představ. A o tom to přece všechno je, no ne?