Nenávist. Slovo, které v nás vzbuzuje silné emoce. Ale proč ji vlastně cítíme? Proč se v nás občas probudí tenhle temný pocit, který se zdá tak hluboce zakořeněný? Je to složitější, než se na první pohled zdá. Neexistuje jednoduchá odpověď, ale pojďme se podívat na pár faktorů, které nám pomohou pochopit, odkud se nenávist bere a jak se s ní můžeme vyrovnat.
Proč cítíme nenávist? Hluboko v nás a jak se jí bránit
1. Hrozba „odlišnosti“
Lidský mozek je nastavený na opatrnost. Bojíme se neznámého, to je prostě fakt. Instinktivně se bráníme všemu, co je „jiné“. Vzpomínáte na to, jak nás v dětství děsila tma? Podobný princip se uplatňuje i v dospělosti. Možná jste slyšeli o teorii „vlastní skupiny a cizí skupiny“. Když se cítíme ohrožení, automaticky se obracíme k lidem, se kterými se identifikujeme, bereme je jako svou „partu“. Funguje to jako obranný mechanismus. A vůči těm, které vnímáme jako hrozbu, se pak chováme agresivně. Je to smutné, ale je to tak.
Stává se, že nenávidíme někoho bez zjevného důvodu. Třeba nám vadí, jak vypadá, jak se chová. Freud tomu říkal projekce. Nevědomě promítáme své vlastní negativní vlastnosti a nejistoty na druhé. Možná se nám nelíbí, že je někdo tlustý, protože se bojíme, že i my sami se jednoho dne staneme obézními. Zkrátka, nenávidíme na druhých to, co nenávidíme sami na sobě. Zní to drsně, ale zkuste se nad tím zamyslet.
3. Chybějící sebedobrota
Sebepřijetí – to je umění vidět a přijmout se takový, jaký jsem. Se všemi svými chybami a nedokonalostmi. Pokud se nemáme rádi, pokud nejsme schopni přijmout svou vlastní nedokonalost, budeme mít tendenci útočit na ostatní, abychom se cítili lépe. Jak už jsme si řekli, tohle úzce souvisí s projekcí. A to je hlavní důvod, proč lidé nenávidí druhé.
Pro někoho je nenávist jen způsob, jak se rozptýlit od pocitů osamělosti, nespravedlnosti, bezmoci. Cítí se ohrožení, a tak reagují agresí. Hledají si obětního beránka. Někdy se k tomu přidá i touha po kontrole. Když se lidé sejdou v skupině, kde sdílí podobné pocity nenávisti, vznikne mezi nimi silné pouto. Najednou někam patří. A tak se roztáčí tenhle zničující kolotoč nenávisti.
5. Vliv společnosti a kultury
Společnost a kultura mají obrovský vliv na naše postoje. Pokud žijeme v prostředí, které podporuje násilí a soutěživost, je pravděpodobné, že budeme reagovat agresivně v konfliktních situacích. Často se stává, že kultura nás chrání před vnějším světem, ale zároveň potlačuje naši zranitelnost a nedává prostor pro empatii.
Nenávist není vrozená, nenarodili jsme se s ní. Je to naučené chování. I když jsme schopni ničit, jsme také schopni úžasných věcí, jako je soucit a láska. Jak už jsme si řekli, chybějící soucit je jeden z hlavních důvodů, proč cítíme nenávist. A i když jsme každý jiný, právě strach a zranitelnost nás spojují. Když se budeme snažit jeden druhému porozumět a projevovat soucit, můžeme se uzdravit a zbavit se nenávisti. Zkusme to.