Možná se i tobě už někdy stalo, že tě někdo označil za „rebelku“. V některých očích to zní cool, v jiných to zavání potížemi. Ptáš se sama sebe, jestli je to v tobě hluboko zakořeněné, nebo jen naučené chování? Pokud se cítíš, že se kvůli své „rebelii“ dostáváš do zbytečných komplikací, možná je čas se na to podívat zblízka.
Rebelka v srdci: Odhal 6 důvodů, proč se bouříš (a co s tím)
Bouření se často objevuje v období dospívání a mladé dospělosti. Chceme se vymanit z područí rodičů, toužíme po svobodě, zvlášť pokud jsme na nich ještě závislí. Předpokládá se, že s nastoupením opravdové nezávislosti tahle vlna opadne. Ale ruku na srdce, kolik „rebelů“ potkáváš i v dospělosti?
Kdo je vlastně rebel? Ten, kdo nedokáže a/nebo nechce poslouchat. Kdo se nepodřizuje. Zní to jednoduše, ale kořeny „rebelství“ mohou být hlubší. Proto se podíváme na 6 klíčových důvodů, které ti pomohou pochopit tvou „rebelku“ v srdci.
1. B – Behaviorální vzorce
Už od narození reagujeme různě. Některá miminka pláčou hodně, jiná skoro vůbec. Už v těchto prvních reakcích se dá zahlédnout základ budoucího chování. Později, při krmení, se projeví trpělivost nebo netrpělivost. S rostoucím věkem se objevují další instinkty a reakce.
Zkus se poptat rodičů nebo blízkých, jaká jsi byla jako malá. Nebylo to vědomé „rebelství“, ale příběhy z dětství ti mohou pomoci odhalit vzorce chování. Možná zjistíš, že jsi byla jako dítě poslušná, ale během dospívání se to změnilo. Nebo jsi naopak vždycky šla proti proudu. Anebo jsi se v různých fázích života chovala jako „rebel“ a pak zase jako vzorný občan.
Sesbírej vzpomínky z dětství, zhodnoť svou současnou situaci a pokus se identifikovat vzorce. Pokud máš tendenci se stavět proti autoritám, organizovaným skupinám nebo většině, pak v tobě možná opravdu dřímá „rebelka“.
Není nic špatného na tom být „rebel“, pokud to děláš v rozumných mezích. Důležité je rozumět svým rozhodnutím a situacím, které si tím zbytečně komplikuješ. Nemá smysl protestovat jen proto, abys byla proti. Ale pokud jsou tvé námitky logické, podložené fakty nebo zkušenostmi, pak je můžeš sdílet a otevřít tak dveře k upřímné komunikaci. Místo izolace a nepochopení můžeš předávat své znalosti a zároveň se učit od ostatních.
Vnímání sebe sama a vnímání okolí se často liší. Někteří lidé svůj „rebelství“ vyjadřují i zevnějškem. Jsou tací, kteří jsou „rebelové“ uvnitř i navenek, ale i tací, kteří se navenek bouří, ale uvnitř touží po uznání. A pak jsou ti, co se navenek podřizují, ale v hlavě jim běží úplně jiné scénáře. Neexistuje žádný univerzální recept na „rebelský“ vzhled. Můžeš se inspirovat filmovými postavami nebo celebritami, ale nejdůležitější je, abys byla spokojená sama se sebou. Vlastní sebeúcta je důležitější než projekce image pro ostatní.
2. I – Ignorace (nebo zvědavost)
Pamatuj si, to „ne“ v sobě skrývá obrovskou sílu. Je to odmítnutí, nesouhlas, ale také projev vlastního názoru. Zejména pokud vychází z intuice. Vyžaduje odvahu říct „ne“ nátlaku okolností, rodiny, společnosti. Jsou lidé, kteří „ne“ říct nedokážou, a právě proto se dostávají do problémů.
Jak „rebel“ přemýšlí? Všechno, co vidí, slyší a cítí, nejprve odmítne. Je to takový cynický přístup. V určitém smyslu je to dobré, protože to nutí k kritickému myšlení. Ale pokud se z toho stane dogma, které nedovolí růst, pak je to nezdravé.
V době, kdy je informací všude přehršel, je důležité si ověřovat to, co se ti nelíbí. Prostuduj si zdroje, zvaž argumenty a zkus se na to podívat s otevřenou myslí. Pokud to i tak není v souladu s tvými hodnotami, pak to s klidným svědomím odmítni. Ale pokud objevíš zajímavé myšlenky, neboj se je přijmout. Tím se nestaneš menším „rebelem“, jen se naučíš svou „rebelii“ ovládat pomocí kritického myšlení a spolehlivých informací.
3. T – Temperament a tolerance
Mají „rebelové“ sklony k výbuchům vzteku? Většinou jsou netrpěliví. Netrpělivost předchází temperamentu. Například v situacích, kdy se rozhoduje, jsou rychlí a jejich odpověď je „ne“. Zatímco ostatní stále zvažují, „rebel“ už se posunul dál. Čím déle jsou „rebelové“ drženi od vyjádření svých námitek, tím podrážděnější se stávají.
Jsou „rebelové“ netolerantní k odlišnostem? Jsou to komplexní osobnosti. Většinou stojí mimo hlavní proud. Extremní „rebelové“ netolerují nikoho. Mírnější si vybírají, koho tolerovat a koho ne. A ti nejmírnější rozumí všem, kdo jsou jiní, jen netolerují průměrnost a podřizování se.
Je dobré si ujasnit, co a koho toleruješ a proč. Když to sama v sobě pochopíš, můžeš přehodnotit své volby a důvody. S jasným seznamem toho, co toleruješ, budeš vědět, jak reagovat, až se setkáš s něčím podobným, a dokážeš potlačit svou netrpělivost.
4. T – Typ rebelství (Emocionální vs. Intelektuální)
Existují emocionální „rebelové“, kteří vášnivě argumentují a dávají najevo své pocity s lhostejností k následkům. A pak jsou intelektuální „rebelové“, kteří jsou klidní, pasivní, s maskou bez emocí, ale v hlavě jim běží strategie pro útoky a obrany. Emocionální „rebelové“ mohou být pro okolí toxičtí, protože své emoce ventilují kdekoli bez rozmyslu. Intelektuální „rebelové“ mohou být pro ostatní frustrující, protože jim nerozumí. Lidé se jich bojí, protože nevědí, co si myslí a co udělají.
Pro „rebela“ je prospěšné, pokud dokáže vyvážit emocionální a intelektuální stránku svého „rebelství“. Například pokud jsi sportovní trenérka, tvá intelektuální „rebelská“ stránka dokáže strategicky čelit soupeřům, zatímco emocionální „rebelská“ stránka dokáže tvůj tým motivovat a vysvětlit mu plány. Další příklad, pokud jsi řečnice, můžeš kombinovat obě stránky, aby se tvé publikum cítilo dobře a zároveň tě poslouchalo.
5. E – Extrémnost (úroveň odporu)
Jak silný je tvůj odpor? Souvisí to s myšlenkovým procesem. Když nesouhlasíš nebo říkáš „ne“, je to vždy na 100 %? Někteří „rebelové“ řeknou „ne“, ale nechávají si otevřené dveře s „možná“ nebo „ano, ale s nějakými změnami“. Odpor souvisí i se silou přesvědčení „rebelů“.
V procesu analyzování svého „rebelství“ je dobré prozkoumat úroveň svého odporu. V jakých věcech nikdy neustoupíš a vždy budeš nesouhlasit? V čem jsi ochotná připustit 20 % šanci na přehodnocení? A co 50 % a 25 %? Extrémní „rebelové“ mají silné přesvědčení a jdou proti proudu až do extrému. Mírnější „rebelové“ odolávají na 60 % až 99 %, ale umí přehodnocovat. Ti nejmírnější „rebelové“ nemají vysokou úroveň odporu, drží se na 50 % a jsou otevření změnám. Otevřenost vede k růstu, a tím pádem se dá odpor kontrolovat. Ne všechno se musí bojovat na 100 %.
6. R – Realita (sebepoznání)
Pochopení vlastní povahy je prospěšné pro klidnější a méně konfliktní život. „Rebelská“ povaha by se měla přijmout, zvláště pokud je to tvá identita, ale neměla by ubližovat ostatním ani tobě samé.
Zdroje: (Pokud je článek obsahuje – sem vložit zdroje, např. odborné studie, rozhovory s experty atd.)