Někdy mám pocit, že život je jako zamotaný klubko vlny. Chceš ho rozmotat, ale čím víc se snažíš, tím víc se to motá. A pak potkáš někoho, kdo ti pomůže najít ten správný konec a jemně tahat, až se to začne rozplétat samo. Terapeut? Možná právě tenhle „rozmotávač klubek“.
Reflexe a parafrázování: Jak vám terapeut pomáhá slyšet sami sebe?
Asi to znáte. Mluvíte a mluvíte, sypete ze sebe jednu větu za druhou a doufáte, že se vám v tom proudě myšlenek podaří najít nějaký smysl. Terapeut naslouchá. A pak se stane něco zvláštního. Zopakuje vaše slova, jen trochu jinak. Parafrázuje. A vy si najednou uvědomíte: „Aha! Tak tohle jsem vlastně chtěla říct.“
Co se děje v pozadí?
Parafrázování není jen o opakování. Je to aktivní naslouchání s cílem pochopit podstatu sdělení. Terapeut se snaží vžít do vaší situace, vcítit se do vašich emocí a nabídnout vám zrcadlo. Zrcadlo, ve kterém se můžete vidět jasněji, bez zkreslení, bez vlastních filtrů a obran.
Kouzlo reflexe
Reflexe jde ještě dál. Není to jen o zopakování toho, co jste řekli, ale o pojmenování emocí, které se za tím skrývají. „Zní to, jako byste se cítila zklamaná,“ řekne terapeut. A vy si uvědomíte: „Ano, zklamaná. To je přesně to slovo, které to vystihuje.“ Najednou máte pocit, že vás někdo vidí. Že vás někdo chápe. A to je nesmírně osvobozující.
Když se slova stanou klíčem
Terapeut se nestane vaším rádcem, který vám řekne, co máte dělat. On vám dá klíče. Klíče k pochopení sebe sama. Pomůže vám najít slova, která vyjadřují vaše pocity a potřeby. A s těmihle slovy pak můžete jít dál. Můžete začít rozmotávat ten svůj zamotaný klubko. Kousek po kousku.
A co vy? Už jste někdy zažili sílu reflexe a parafrázování?