Tak jo, sedím tu s kafem a listuju novým číslem. A hele, článek, co mě fakt zaujal. Něco o vůli, sebekontrole a takový ty věci, co nás občas štvou, když si chceme dát ještě jeden kousek dortu. Roy Baumeister, říká vám to něco?
Roy Baumeister: Síla vůle, sebekontrola a teorie vyčerpání ega
Ten pán se těmhle věcem věnuje už léta. A nemluví do větru, to vám povím. Jeho teorie o vyčerpání ega, to je fakt zajímavý. Jakože máme jakousi mentální baterku a ta se používáním sebekontroly vybíjí. Zní to logicky, ne?
Co to vlastně znamená, to „vyčerpání ega“?
Představte si, že jste celý den v práci a musíte se krotit, abyste šéfovi neřekli, co si o něm fakt myslíte. Nebo odoláváte nutkání sníst všechny sušenky v kanclu. Večer pak přijdete domů a máte pocit, že už nemáte sílu ani na to, umýt nádobí. No a to je ono. Ta baterka je prostě prázdná.
A co s tím? Dá se ta baterka nějak dobít?
No jasně že dá! Baumeister a jeho kolegové zjistili, že pomáhá spánek, jídlo (zdravý jídlo, ne hned ta celá tabulka čokolády!), ale i takový ty drobnosti, co nám dělají radost. Poslech hudby, procházka v přírodě, povídání s kamarádkou. Prostě si dopřát něco, co nás dobije. Protože když jsme v pohodě, tak se nám ta sebekontrola udržuje mnohem líp, než když jsme na dně.
Takže co si z toho odneseme? Asi hlavně to, že se na sebe nemáme zlobit, když občas selžeme. Jsme jenom lidi a ta naše mentální baterka má svoje limity. Důležitý je ji občas dobít a nezapomínat na to, co nám dělá dobře. No a já jdu si dát to kafe, než vystydne. A možná si i zapálím svíčku, pro tu pohodu. Pa!