Dnešní uspěchaný svět, sociální sítě a neustálý tlak na výkon. Někdy se stane, že se v tom všem ztratíme a propadneme pocitu, který nás tíží víc, než bychom si přiznali. Řeč je o osamělosti. Není to jen občasný stesk, ale hluboká osamělost, která se může nenápadně vkrádat do našich životů.
Samota, která bolí: 5 nenápadných signálů, že se vás zmocňuje hluboká osamělost
Možná si říkáte, že se vás to netýká. Máte přece přátele, rodinu, práci. Ale co když se ta osamělost skrývá pod povrchem a vy o ní ani nevíte? Podívejme se společně na pár signálů, které by vám mohly napovědět. Berte to s rezervou, jako takové malé varování. Není to diagnóza, jen takové postrčení k zamyšlení.
1. Společnost (jen) osamělých duší
Zdá se logické, že když se sejdou lidé, kteří se cítí sami, navzájem se podpoří. Ale opak je pravdou. Studie ukazují, že pokud se často stýkáte s někým, kdo je také osamělý, je pravděpodobnější, že se ten pocit přenese i na vás. Je to trochu začarovaný kruh. Ti, kteří se cítí sami, se často chovají víc nesměle, hůř odhadují situace a reagují necitlivě. To pak vede k tomu, že se ostatní chovají odtažitě a osamělost se prohlubuje.
2. Materialismus jako náplast
Když se cítíme sami, často hledáme útěchu ve věcech. Psychologové tvrdí, že silná vazba na neživé předměty může být známkou hluboké osamělosti. Jenže tohle je cesta do pekel. Namísto skutečného uspokojení přichází jen krátkodobé uvolnění, které střídá prázdnota. A pak zase nákupy, dluhy, stres… Známá písnička, že?
3. Uprostřed davu sám
Je to paradox, ale je to tak. Můžete být obklopeni přáteli, rodinou, kolegy, a přesto se cítit naprosto izolovaní. Ten pocit samoty vás neopouští, ať jste kdekoliv a s kýmkoliv. Je to jako byste žili ve skleněné bublině.
4. Touha sdílet (všechno)
Člověk, kterého trápí hluboká osamělost, využije každou příležitost k tomu, aby se s někým podělil o své myšlenky a pocity. Bojí se, že už nikdy nebude mít možnost se někomu svěřit. Možná už uplynula dlouhá doba od chvíle, kdy si s někým upřímně popovídal.
5. Přátelství jako posedlost
Strach ze ztráty přátel, nejistota v navazování nových známostí. Člověk, kterého trápí osamělost, se k přátelstvím upíná jako k záchrannému kruhu. Má pocit, že pokud o ně přijde, zůstane úplně sám. Bojí se, že už nikdy nenajde nikoho, s kým by si mohl rozumět.