Už pár let vím, že patřím mezi vysoce citlivé lidi. Dost mi trvalo, než jsem přišla na to, jak tohle moje „extra“ vnímání ovlivňuje každej den. Zkoušela jsem ledacos a nakonec se mi podařilo zavést pár změn, díky kterým mám svoje reakce víc pod kontrolou a žiju spokojenější život. Jasně, každej citlivka je jinej, takže co funguje mně, tobě nemusí sedět. Ale nevzdávej to! Existuje spousta triků a fíglů, jak zmírnit to neustálý zahlcení, který my, citlivky, zažíváme každej den. Tady je pár tipů, který mi fakt pomáhají – sedm věcí, který my vysoce citlivý duše potřebujeme ke štěstí.
Sedm klíčů ke štěstí pro vysoce citlivé duše
1. Útočiště, kam se můžu schovat
Pro nás, co jsme citlivější, je k nezaplacení mít svoje místečko, kam se můžeme schovat. Dělá mi dobře, když mám pod kontrolou svůj pokoj, kancelář nebo byt, když je venku ten šílenej chaos. Doporučuju si to svý místečko vymazlit věcma, co ti dělají radost – deky, plyšáci, kytky. Já jsem třeba dost citlivá na světlo, takže stmívač na světle mi fakt pomohl. Důležitý je, aby ses tam cítila dobře, abys věděla, že máš kam utéct a kde si můžeš sundat tu svou „ochrannou slupku“ a bejt sama sebou.
2. Umění říkat NE
Já jsem se učila, jak si stanovit a dodržovat hranice, až po dvacítce. Jakmile jsem to pochopila, hned jsem viděla, jaký to má výhody v mnoha oblastech života. Třeba ve vztazích mi dělalo strašný problém oddělit svoje emoce od emocí druhých, proto jsem měla problém říct ne a upřednostnit sebe. Teď už to umím a díky tomu se můžu soustředit na svoje potřeby a odpočinout si před další „emocionální náloží“.
3. Spánek, sladkej spánek
Každej doktor ti řekne, jak je důležitý se dobře vyspat, ale pro nás, citlivky, to může bejt fuška. Podle psycholožky Elaine Aron, vysoká hladina stresovýho hormonu kortizolu souvisí s nekvalitním spánkem. A naopak, když se nevyspíš, kortizol stoupne, takže je to začarovanej kruh. Já s tím taky občas bojuju, ale zjistila jsem pár triků, co mi pomáhají: bílej šum, maska na oči, těžká deka – to je moje svatá trojice!
4. Svoboda pro emoce
Protože emoce prožívám naplno, cením si vztahů, kde se nemusím přetvařovat a můžu dát najevo, co cítím. Nejde to samo od sebe, ale ty hlubší rozhovory mě pak s lidma víc sblíží. Elaine Aron říká: „Klíčem k úspěšnýmu vztahu pro citlivýho člověka je komunikovat, co od vztahu očekává, a najít partnera, kterej chápe, že jeho emoce jsou součástí jeho povahy.“ Komunikace je pro každýho jiná, tak buď trpělivá a ohleduplná, když se s někým teprve seznamuješ.
5. Batoh plnej „záchranných lan“
Zkoušela jsem dýchací cvičení, omalovánky a spoustu dalších věcí, abych se uklidnila a zůstala „tady a teď“. Rychle jsem ale pochopila, že na zahlcení neexistuje univerzální recept. Někdy si nasadím sluchátka a zalezu s knížkou, jindy musím použít „uzemňovací“ cvičení, co mě naučila terapeutka. Když mám po ruce víc možností, cítím se jistější, že zvládnu jakoukoli situaci, i když jsem zrovna „přepálená“.
6. Čas na rozmyšlenou
Jsem dost nerozhodná (a nejsem v tom sama!). I malý rozhodnutí, jako co si dám k večeři, mě dokážou totálně paralyzovat. Dlouho jsem nevěděla, proč na rozhodování tak reaguju, ale doktorka Aron to přisuzuje hlubšímu zpracovávání informací, což je silná stránka nás citlivých lidí. „Vnímáme i ty nejmenší detaily a spoustu možných důsledků svýho rozhodnutí. To všechno bereme v úvahu, když přemýšlíme, co se stane a co bychom měli dělat.“ Doporučuje si udělat seznam pro a proti a všechno si pořádně promyslet, ale varuje před tím, abys dávala na rady ostatních.
7. Ventil pro přetlak
My, citlivý lidi, toho hodně nasáváme, takže toho musíme taky hodně vypouštět. Fyzická aktivita, třeba tanec, dokáže uvolnit napětí a vyjádřit pocity pohybem. Ale když neustále přijímáš informace, jako my citlivky, může bejt těžký utišit tu „mluvící hlavu“. Mně pomáhá psaní deníku, kde si můžu uvědomit a zpracovat svoje pocity. A taky „bezduchý“ tvoření, třeba malování, protože se můžu soustředit na něco uklidňujícího, co mám pod kontrolou.
Jsi taky vysoce citlivá? Co tobě pomáhá žít spokojený a šťastný život?