Důvěra. Slovo, které skloňujeme ve všech pádech a život se nám s ním zdá jednodušší. Ať už jde o lásku, přátelství, rodinu nebo kolegy v práci, bez ní se zkrátka dál nepohneme. Stavíme na ní mosty, upevňujeme pouta a otevíráme se novým možnostem. Ale jak ji vybudovat? A jak ji ochránit, když se zdá, že se rozpadá pod tíhou každodenních starostí?
Sedm kroků k vztahu, na který se můžete spolehnout
Možná si říkáte, že je to běh na dlouhou trať a vy máte zrovna teď sprint. Ale věřte mi, i malé krůčky se počítají. Pojďme se podívat na sedm cest, které vám můžou pomoct vytvořit vztah, ve kterém se budete cítit bezpečně a jistě – vztah, na který se můžete spolehnout.
1. Buďte emočně upřímní
Víte, ty „malé bílé lži“? Někdy nám připadají jako nutné zlo, aby se vlci nažrali a koza zůstala celá. Jenže v dlouhodobém horizontu se můžou pěkně zamotat a vytvořit neprostupnou houštinu nedůvěry. Představte si situaci: „Miláčku, koupil jsem si nový Lego set!“ Manželka se zamračí: „Kolik to zase stálo? Nekupoval jsi už tři minulý měsíc a ani jsi je ještě nepostavil?“ Vy, v touze vyhnout se konfliktu, raději odečtete pár stovek z ceny. Jenže ona to cítí. A i když to neřekne, něco se zlomí. Emoční upřímnost neznamená říkat všechno bez obalu, ale spíš se snažit komunikovat jasně a otevřeně o tom, co cítíte a co prožíváte.
Zamyslete se: Kdy jste naposledy něco zatajili nebo zkreslili, abyste se vyhnuli nepříjemnostem? A jaký to mělo dopad na váš vztah?
2. Otevírejte se postupně
Představte si, že jste nový stážista v obří firmě. S kolegy se sblížíte díky společnému vypětí sil a sdílení problémů. Postupně se jim svěřujete se svými obavami a nejistotami. A právě v tomhle se skrývá klíč – v postupné otevřenosti. Nejde o to, vysypat na někoho hned na začátku celý svůj životopis a všechny kostlivce ze skříně. Spíš jde o to, pouštět druhého pomalu do svého světa, ukázat mu svoje zranitelná místa a nechat ho, ať se k nim postaví. Důvěra se buduje, když druhému dáte šanci vás zranit, ale on to neudělá.
3. Respektujte se navzájem
„Víš, já se s tebou nechci nikde ukazovat. Vypadáš jak bezdomovec. Proč se neoblékneš líp, když někam jdeme?“ Co na to říct? Respekt je základní stavební kámen každého vztahu. Znamená to vážit si druhého člověka takového, jaký je, s jeho silnými i slabými stránkami. Když někoho respektujete, chováte se k němu s laskavostí, ohleduplností a úctou. A když cítíte respekt od druhého, cítíte se bezpečně, přijímaní a motivovaní být tou nejlepší verzí sebe sama.
4. Dejte druhému šanci
Stalo se vám někdy, že vás někdo zklamal? Nebo že udělal něco, co vám přišlo divné a nepochopitelné? V takových chvílích se naše mysl začne roztáčet a hledat vysvětlení. A často se uchýlíme k těm nejhorším scénářům. Zkuste se tomu ubránit a dejte druhému šanci. Neházejte hned flintu do žita a nevěřte všemu, co vám našeptává vnitřní kritik. Možná má ten druhý jen špatný den. Nebo se něco stalo a nechce o tom mluvit. Než ho odsoudíte, zkuste se ho zeptat, co se děje. Budete překvapeni, jak moc se tím může změnit.
5. Mluvte o svých pocitech
Komunikace je klíč. Všichni to víme, ale málokdo se tím řídí. Mluvit o svých pocitech neznamená obviňovat a kritizovat, ale spíš se snažit vyjádřit, co prožíváte. Zkuste transformovat větu „Ty mě nutíš se cítit…“ na „Já se cítím…“. Změna zdánlivě malá, ale účinek obrovský. Umožní to druhému pochopit vaše pocity bez toho, aby se cítil napadený. A možná zjistíte, že ten druhý má úplně jiné úmysly, než jste si mysleli.
6. Podstupte společně riziko
„Pojďme do Nepálu a vylezeme na Mount Everest!“ „No nevím, to je dost riskantní, nemyslíš?“ „Ale no tak, bude to úžasné!“ Zkuste se občas vytrhnout z každodenní rutiny a zažít něco nového a vzrušujícího. Nemusíte hned lézt na Mount Everest (i když proč ne?), ale můžete si společně naplánovat nějakou výzvu, která vás oba posune dál. Může to být sportovní aktivita, cestování, učení se novému jazyku nebo cokoliv, co vás oba baví a co vás vyvede z komfortní zóny. Společné překonávání překážek posiluje pouto a prohlubuje důvěru.
7. Dávejte a přijímejte
Víte, ten pocit, když máte pocit, že jen dáváte a nic nedostáváte? Nebo naopak, že jste pořád jen ti, kteří berou? To není dobré znamení. Vztah by měl být založený na rovnováze. Neznamená to, že musíte dávat a přijímat přesně stejné množství, ale spíš že byste se oba měli cítit komfortně s tím, jak se věci mají. A že byste měli věřit, že ten druhý tu pro vás bude, když ho budete potřebovat.
Důvěra se nezíská ze dne na den. Je to proces, který vyžaduje čas, úsilí a odvahu. Ale stojí to za to. Protože jen ve vztahu založeném na důvěře můžete být sami sebou, můžete se rozvíjet a můžete prožívat naplno všechny radosti i strasti života.