V životě se občas cítíme jako na houpačce – jednou nás to táhne do minulosti, k vzpomínkám a starým křivdám, podruhé už se vidíme v budoucnosti, plné plánů a obav. Jenže co ten dnešek? Ten nám tak nějak uniká mezi prsty. Ale co kdybychom se na chvíli zastavili a zkusili se „vypnout“ od těchhle časových linek? Co kdybychom se soustředili jen na to, co se děje teď a tady?
Síla přítomného okamžiku: Jak se odpoutat od minulosti a budoucnosti?
Že je to otřepaná fráze? Možná. Ale v praxi je to setsakra těžký oříšek. Minulost nás straší chybami a zklamáními, budoucnost zase neznámem a nejistotou. Jenže tím, že se v nich utápíme, si okrádáme sami sebe o radost z každodenních drobností. Zapomínáme na to, že život se neděje „až“, ale právě teď.
Proč nám to nejde?
Protože mozek je od přírody nastavený na to, aby analyzoval a plánoval. Snaží se nás ochránit před potenciálním nebezpečím, poučit se z chyb. Jenže tahle snaha o kontrolu se nám často vymkne z rukou. Začneme se stresovat věcmi, které se ještě nestaly, nebo se trápit tím, co už nezměníme. Je to taková naše „národní sport“.
Jak na to? Zkuste to po malých krůčcích:
1. Zastavte se a dýchejte: Když cítíte, že vám myšlenky utíkají do minulosti nebo budoucnosti, na chvíli se zastavte. Zavřete oči a soustřeďte se jen na svůj dech. Vnímejte, jak vám vzduch proudí do plic a zase ven. Už jen tohle krátké „přerušení“ vám může pomoct ukotvit se v přítomnosti.
2. Vnímejte své smysly: Věnujte pozornost tomu, co vidíte, slyšíte, cítíte, chutnáte a voníte. Projděte se parkem a soustřeďte se na barvy listů, zpěv ptáků, vůni vlhké země. Uvařte si kávu a vychutnejte si její vůni a chuť. Zaměřte se na detaily, které byste jinak přehlédli.
3. Praktikujte mindfulness: Mindfulness je technika, která vás učí vědomě prožívat přítomný okamžik bez posuzování. Existuje spousta online kurzů a aplikací, které vás tím provedou. Můžete zkusit i jednoduché cvičení – například se při jídle soustřeďte jen na chuť, texturu a vůni jídla.
Není to sprint, ale maraton
Uvědomte si, že naučit se žít v přítomném okamžiku je proces. Není to něco, co se vám povede ze dne na den. Buďte k sobě trpěliví a berte to jako hru. Někdy se vám to povede líp, jindy hůř. Hlavní je nevzdávat se a zkoušet to dál. A pamatujte, že i cesta může být cíl. A když se vám to občas „nepovede“, neznamená to, že jste selhali. Znamená to jen, že jste člověk.