Snaha o to, kdo má ve vztahu větší moc, to zní skoro jako nějaká nekalá soutěž. Vždyť vztahy by měly být o lásce, přátelství, blízkosti, spolupráci, respektu… zkrátka o všem krásném. Ale ruku na srdce, není na tom něco pravdy? Zdá se, že ten, kdo si ve vztahu méně přeje, má navrch.
Kdo tahá za nitky?
Moc. Slovo, které lidi pohání k úžasným činům, ale i k hanebnostem. Na zdravý vztah jsou potřeba dva, ale co když jeden prostě nechce? Najednou má ten druhý víc síly.
Rozvod: Kdo má v rukávu eso?
Vezměme si třeba rozvod. Ten, kdo se míň snaží vztah udržet, má větší šanci ho ukončit. Má moc podat žádost a odejít. Kdo se líp dokáže sbalit a jít, ten má kontrolu. Dovolil si nebýt tak snadno zmanipulovatelný partnerem. Na začátek vztahu jsou potřeba dva, ale na konec stačí jeden, aby zničil všechno krásné, co bylo.
Když se jeden vzdaluje…
“Dlouhodobé vztahy, jako jsou manželství, obvykle nejsou statické,” píše Leonard Holmes z menalhealth.com. “Partneři se od sebe vzdalují a zase se sbližují. Když se jeden partner vzdálí, ten druhý se často cítí zranitelně. Aby se vrátil do pozice moci, může se také stáhnout, nebo se může snažit o obnovení bližšího vztahu, i když je to riskantní krok.”
Hrát hru na „koho to míň zajímá“?
A co začátky vztahu? Měli bychom hrát hru, ve které nám tolik nezáleží a držíme partnery na uzdě? Larry Elrod ve svém článku „Síla vztahu spočívá v tom, komu na něm míň záleží“ tvrdí, že přesně takhle bychom měli randit. “Máte moc, protože můžete být ohledně vztahu uvolněnější… na začátku je moc vším, protože si uvědomujeme, že když kontrolujeme, kdo komu píše a kdy, kontrolujeme vztah… Když ve vztahu používáte taktiku cukru a biče, pak z něj skutečně dokážete vytěžit maximum. Když mu dovolíte, aby vás dostal na lopatky, stanete se pitomcem, který neví, v kolik se vrací domů… Takže pokud nedokážete zůstat o krok napřed a vždycky se starat míň, nebudete takový chlap, jaký byste měl být. Dostaňte se nahoru, vězte, co chcete, a jděte si za tím, zajistěte, aby vám na tom záleželo míň.”
Není na tom něco? Pokud se někdo na začátku vztahu moc rychle angažuje, nenastavuje se tím jen na velké zklamání, pokud to nevyjde? Takže bychom se měli, v co nejméně zlém slova smyslu, snažit, aby nám záleželo míň, abychom měli větší moc?