Víte, přemýšleli jste někdy nad tím, jak vlastně sní lidé, kteří nevidí? Jak si představují svět, když ho nikdy nespatřili očima?
Sny bez očí: Jak vidí svět nevidomí?
Snění je univerzální záležitost, prožívá ho každý z nás, i když si to ne vždy pamatujeme. Ale co sny těch, kteří nevidí? To je otázka, která mě osobně nesmírně zajímá.
Ti, kteří se narodili nevidomí, nebo ztratili zrak v raném dětství, kolem třetího roku života, prý nemají vizuální sny. Místo toho se jim sny plní zvuky, pocity, vůněmi, chutěmi… Vlastně taková symfonie smyslů!
Ale co když člověk ztratí zrak později?
Pokud někdo oslepne třeba v sedmi nebo osmi letech, zpočátku se mu můžou zdát sny plné obrazů. Jsou to vzpomínky, uložené v mozku. Ale časem se i tyto vizuální vzpomínky můžou vytrácet, až zmizí úplně.
Jedna nevidomá, která oslepla ve dvou letech, říká: „V mých snech jsou zvukové obrazy, hlasy a další zvuky. Trochu sním i o vůních a chutích. O vizuálních obrazech samozřejmě ne. Málokdy se mi zdá, že chodím s holí, obvykle chodím sama po místech, která znám, nebo s lidmi, kteří mě vedou.“
Pesimističtější vidění světa?
Zajímavé je, že nevidomí, kteří ztratili zrak v dospělosti, můžou mít některé dny sny s obrazy a jiné dny bez nich. A lidé, kteří se narodili nevidomí, si vytvářejí v mozku vlastní „mapy“ světa, založené na všech ostatních smyslech. A víte co? Podle jedné dánské studie mají nevidomí častěji noční můry. Možná je to taková mentální příprava na nebezpečné situace, jako že se ztratí, nebo je srazí auto.
A co je na tom všem nejdůležitější?
I když nevidí očima, vidí svými ostatními smysly. A i když mají častěji noční můry, dokážou své sny popsat a ztvárnit stejně složitě a přesně jako lidé, kteří vidí. Není to fascinující?
Doufám, že vás tento článek zaujal a třeba i inspiroval k zamyšlení. A pro psychology a nadšence: je to skvělý námět na další výzkum!
Zdroje:
Amadeo, J., & Gomez, E. (1966). Eye movements, attention, and dreaming in subjects with life-long blindness. Canadian Psychiatric Association Journal, 11, 501-507.
Bértolo, H., Paiva, T., Pessoa, L., Mestre, T., Marques, R., & Santos, R. (2003). Visual dream content, graphical representation and EEG alpha activity in congenitally blind subjects. Cognitive Brain Research, 15, 277-284.
Kerr, N., & Domhoff, G. W. (2004). Do the blind literally “see” in their dreams? A critique of a recent claim that they do. Dreaming, 14, 230-233.
Kerr, N. H., Foulkes, D., & Schmidt, M. (1982). The structure of laboratory dream reports in blind and sighted subjects. Journal of Nervous and Mental Disease, 170, 286-294.
Kirtley, D. (1975). The Psychology of Blindness. Chicago: Nelson-Hall.