Každý máme své rituály. Ranní káva ze svého oblíbeného hrnku, večerní procházka se psem, nebo třeba ťukání prsty do stolu, když se soustředíme. Většinou nad nimi ani nepřemýšlíme, prostě jsou součástí našeho dne. Ale co když se tyto drobné, zdánlivě neškodné pohyby začnou opakovat častěji a intenzivněji? Kdy už nejsou jen roztomilou zvláštností, ale signálem, že se v našem nitru něco děje?
Stereotypní pohyby: Kdy jsou normální a kdy značí problém?
Opakované pohyby, odborně nazývané stereotypní, jsou ve své podstatě normální. Děti je používají k prozkoumávání světa, dospělí zase jako mechanismus zvládání stresu nebo nudy. Ale hranice mezi „normálním“ a „problémovým“ se může snadno rozmazat. Jak ji tedy poznat?
Co jsou stereotypní pohyby a proč vznikají?
Stereotypní pohyby zahrnují širokou škálu chování – od nenápadného poklepávání nohou, přes kroucení vlasů, až po složitější rituály, jako je například neustálé umývání rukou. Mohou být verbální (opakování slov nebo frází) nebo motorické (fyzické pohyby). Často vznikají jako reakce na stres, úzkost, nudu, nebo dokonce nadšení. Slouží jako jakýsi ventil, způsob, jak se s těmito emocemi vyrovnat. Říká se, že v malých dávkách fungují jako taková “bezpečnostní pojistka” našeho organismu.
Kdy se znepokojovat?
Problém nastává, když se stereotypní pohyby stanou tak častými a intenzivními, že začnou narušovat náš každodenní život. Pokud se kvůli nim nemůžeme soustředit v práci, zanedbáváme své povinnosti, nebo se cítíme izolovaní od ostatních, je čas se zamyslet. Znepokojující může být i situace, kdy se pokusíme s tímto chováním přestat, ale nedaří se nám to, a pociťujeme silný vnitřní neklid.
Jak s tím pracovat?
Pokud se domníváte, že vaše stereotypní pohyby překročily únosnou mez, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Psycholog nebo psychoterapeut vám může pomoci identifikovat spouštěče tohoto chování a naučit vás zdravější způsoby, jak se s nimi vyrovnat. Důležité je uvědomit si, že nejste sami, a že existují možnosti, jak situaci zlepšit. Někdy stačí jen „vypnout hlavu“ a zaměřit se na přítomný okamžik – to známe snad všichni, ne?
Tip na závěr: Všímejte si svých pocitů. Zkuste si všímat, co předchází vašim stereotypním pohybům. Zjistíte-li, že se objevují například při stresu, zkuste si najít jiný způsob, jak se s ním vyrovnat – třeba meditací, sportem, nebo rozhovorem s blízkým člověkem.