Stigma duševních onemocnění: Proč je důležité o nich mluvit?

„`html

Už jste se někdy cítili tak nějak… jinak? Jako byste nepatřili úplně do téhle reality? Všichni kolem se smějí, plánují dovolené, a vy se cítíte spíš jako v mlze, těžko se soustředíte a všechno je tak nějak… moc. Možná, že jo. Možná, že ne. Ale je důležité si uvědomit, že nejsme stroje a máme právo na horší dny, týdny, možná i měsíce. A když to přetrvává, je fajn se ozvat. Jenže… to stigma. To je ten kámen úrazu.

Stigma duševních onemocnění: Proč je důležité o nich mluvit?

Slovo „stigma“ zní tak akademicky, že? Ale v praxi je to spíš jako lepkavá pavučina, která vás drží zpátky a šeptá vám do ucha, že máte být potichu. Protože co by na to řekli lidi? Co by si pomysleli? Že jste slabí, neschopní, cvoci? A tak raději mlčíme. Dusíme to v sobě. Smějeme se, i když nám do smíchu vůbec není. A tím se ten problém jenom zvětšuje.

Co vlastně to stigma je?

Je to takový balíček negativních postojů a předsudků, které společnost chová k lidem s duševním onemocněním. Někdy to jsou otevřené urážky, někdy jen nenápadné pohledy a šeptání za zády. V obou případech to bolí. A obojí brání lidem v tom, aby vyhledali pomoc.

Proč je tak důležité o tom mluvit?

Protože tím bortíme tyhle staré, škodlivé mýty. Protože ukážeme ostatním, že nejsou sami. Protože tím dáváme najevo, že duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické. A hlavně, protože tím dáváme sami sobě svolení k tomu, abychom se o sebe postarali. Je to jako s nachlazením. Když nás bolí v krku, jdeme k doktorovi. Proč bychom se měli stydět jít, když nás bolí duše?

Jak s tím začít?

Malými krůčky. Klidně si pro začátek povídejte sami se sebou. Nebo si pište deník. Zkuste to říct někomu, komu důvěřujete. Kamarádce, partnerovi, rodinnému příslušníkovi. A když se necítíte na to, mluvit s někým blízkým, existují odborníci, kteří vám naslouchají bez odsuzování a pomůžou vám najít cestu zpět k sobě samým. Není to ostuda. Je to statečnost.

Pamatujte, nejste v tom sami. A vaše duševní zdraví si zaslouží stejnou péči jako zbytek vašeho těla. Tak se o něj starejte. Protože vy jste důležití.

„`