Schizofrenie. Už jen to slovo samo o sobě dokáže vyvolat zvláštní pocit. Něco mezi strachem a nepochopením. Realita je ale mnohem složitější a hlavně – lidštější. Není to diagnóza, co by si člověk vybral, a už vůbec ne něco, co by ho mělo definovat. Ale společnost má tendenci házet všechny do jednoho pytle. A to je špatně.
Stigma schizofrenie: Jak bojovat proti předsudkům?
Předsudky kolem duševních onemocnění, a zvlášť schizofrenie, jsou hluboce zakořeněné. Je to takový ten klasický začarovaný kruh – společnost má zkreslené představy, média je ráda přiživují a lidé s diagnózou se pak bojí ozvat a žít naplno. A to je sakra škoda.
Co vlastně (ne)víme o schizofrenii?
Hodně lidí si představuje, že schizofrenie rovná se rozpolcená osobnost. To je ale zásadní omyl. Schizofrenie je komplexní onemocnění mozku, které se projevuje různě. Halucinace, bludy, problémy s myšlením a koncentrací – to jsou jen některé z možných symptomů. A co je důležité si uvědomit – každý to prožívá jinak. Jak se říká, co člověk, to unikát.
Média a zkreslený obraz
Filmy a seriály se na budování stigmatu podílejí nemalou měrou. Často zobrazují lidi se schizofrenií jako nebezpečné psychopaty, co se skrývají v temných uličkách. Jasně, dramatická zápletka se prodá, ale co realita? Ta se potom těžko dostává na povrch.
Jak to můžeme změnit?
Je to běh na dlouhou trať, to je jasný. Ale každý malý krok se počítá. Začněme třeba u sebe. Snažme se vzdělávat, ptejme se, poslouchejme. A hlavně, buďme empatičtí. Protože za každou diagnózou je člověk s vlastním příběhem, sny a touhami. A ten si zaslouží úctu a respekt, stejně jako my všichni.
A co dál?
Je důležité, aby se o schizofrenii mluvilo otevřeně. Aby se lidé nebáli vyhledat pomoc. Aby věděli, že v tom nejsou sami. A to můžeme změnit jenom my. Společně.