„`html
Víte, jak se říká, že se bojíme tmy, ale ve skutečnosti se bojíme toho, co se v ní skrývá? Podobné je to se strachem a úzkostí. Na první pohled se zdají být jako dvojčata, ale když se na ně podíváme zblízka, zjistíme, že každý má svůj vlastní příběh.
Strach vs. Úzkost: Jaký je mezi nimi rozdíl?
Takže, kde se kříží cesty strachu a úzkosti? A kde se naopak rozcházejí? Pojďme se na to podívat trochu podrobněji. Někdy je totiž důležité umět tyhle dva bratrance rozeznat, abychom s nimi mohli lépe zacházet.
Strach: Když víme, čeho se bojíme
Strach, to je ten pocit, co vás přepadne, když na vás vybaí pes za rohem, nebo když se vám na horách podlomí nohy na sjezdovce. Je to reakce na konkrétní hrozbu. Vidíte ji, slyšíte ji, cítíte ji. Strach je jako poplach, co se spustí, když vidíte kouř. Reakce je rychlá a jasná: utéct, bojovat, nebo zamrznout. Je to instinkt, který nám pomáhá přežít. Jak říká staré české přísloví: „Kdo se bojí, nesmí do lesa.“ Ale v reálu, když se bojíte, je dobré vědět, co v tom lese vlastně číhá.
Úzkost: Nejasný stín obav
Úzkost je naopak takový nejasný pocit. Je to jako když se chystá bouřka, ale nevíte, odkud přijde a kdy udeří. Není spojená s konkrétní hrozbou. Spíš je to pocit napětí, nervozity, obav z budoucnosti. Jakoby se vám v hlavě pořád točila kazeta s nejhoršími scénáři. A to dokáže pěkně vyčerpat. Říká se, že „štěstí přeje připraveným,“ ale když jste připraveni na všechno špatné, může to být docela ubíjející.
Takže, abychom to shrnuli, strach je reakce na něco reálného a hmatatelného, zatímco úzkost je spíš pocit z očekávání něčeho nepříjemného, co se (možná) stane. Jako když máte trému před důležitou schůzkou. Nebojíte se konkrétního člověka, ale spíš toho, jak dopadne celá situace.
Jak se s nimi vypořádat?
Ani strach, ani úzkost nejsou příjemné pocity, to je jasné. Ale důležité je si uvědomit, že oba mají v našem životě svou roli. Strach nás chrání před nebezpečím, úzkost nás nutí přemýšlet a připravovat se. Jen je potřeba je mít pod kontrolou, aby nás nepohltily. Jak na to?
Když vás přepadne strach
V takové situaci je důležité zůstat v přítomnosti. Zhluboka se nadechněte, podívejte se kolem sebe a uvědomte si, co se děje. Je ta hrozba opravdu tak velká? Můžete s ní něco udělat? Někdy stačí jen zastavit se a zhodnotit situaci. Jak říká jedno moudré rčení: „Strach má velké oči.“
Když se vám vkrádá úzkost
S úzkostí je to složitější, protože nemá jasný cíl. Zkuste se zamyslet, co ji spouští. Jsou to myšlenky na práci, rodinu, budoucnost? Zkuste je zachytit a podívat se na ně z jiné perspektivy. Jsou ty obavy opravdu tak opodstatněné? Někdy pomůže si o nich s někým promluvit, napsat si je na papír, nebo se věnovat nějaké aktivitě, která vás uklidní. Hlavně nenechte úzkost, aby vás ovládla. Pamatujte si, že „všechno zlé je pro něco dobré“ a i z úzkostných situací se dá něco naučit.
„`