Víte, jak to chodí. Jdete si po ulici, usmíváte se na sluníčko, a najednou bác! Úzkost. Nebo vztek. Nebo pocit naprosté beznaděje. Kde se to vzalo? Přesně takové otázky si kladou terapeuti a klienti po celém světě, kteří pracují se systémem vnitřní rodiny, zkráceně IFS.
Co je to IFS?
Představte si, že nejste jeden jednolitý člověk, ale spíš takový tým. Tým složený z různých částí, z nichž každá má svůj vlastní pohled na svět, své potřeby a své strategie, jak se s tím světem poprat. Některé části jsou racionální a pragmatické, jiné divoké a impulzivní, další zraněné a schované v koutě duše. A hádejte co? Všechny tyhle části jsou v pořádku. Jsou součástí vás a snaží se vás chránit, i když to někdy vypadá, že dělají pravý opak.
Manažer, Hasič a Zraněné dítě
IFS rozlišuje tři základní typy částí. Manažeři se snaží mít všechno pod kontrolou, plánují, organizují, a chrání vás před zraněním. Jsou to ti, kteří vám říkají, abyste se nepouštěli do riskantních projektů, abyste byli opatrní a abyste se chovali „správně“. Hasiči zasahují, když už je oheň na střeše. Používají impulzivní strategie, aby potlačili nepříjemné pocity – ať už je to přejídání, workoholismus, nebo třeba surfování po internetu. A pak tu máme Zraněné dítě – tu část, která si nese staré rány a traumata. Často je schovaná hluboko uvnitř a snaží se nebýt vidět, protože se bojí, že by ji někdo zase zranil.
Proč je IFS tak populární?
Možná si říkáte, že to zní trochu divoce. Ale IFS má jednu velkou výhodu: neříká vám, že s vámi něco není v pořádku. Naopak. Učí vás přijmout všechny své části, porozumět jim a naučit se s nimi komunikovat. A to je základ pro hlubokou a trvalou změnu. Není to o tom zbavit se „špatných“ částí, ale o tom, jak je lépe poznat, mít se rádi a nechat je spolupracovat. Protože i ten největší „prudič“ ve vašem nitru má dobrý důvod pro to, co dělá. A když mu nasloucháte, můžete se od něj hodně naučit.