Už jste se někdy zamysleli nad tím, proč se s někým hned cítíte na stejné vlně a s jiným se prostě nemůžete domluvit, i kdybyste se rozkrájeli? Někdy to přisuzujeme povaze, jindy charakteru. Ale co se za těmito pojmy vlastně skrývá? A co z toho nám bylo dáno do vínku a co jsme si museli vypěstovat?
Temperament: Ohnivý živel nebo chladná řeka?
Temperament, to je takový ten „drive“ každého z nás. To, jak reagujeme na podněty, jak rychle se nadchneme, jestli jsme spíš cholerici nebo flegmatici. Říká se, že temperament je vrozený, zkrátka ho máme v genech. Ale i tady se najdou výjimky potvrzující pravidlo. I ten největší cholerik se může naučit ovládat své výbuchy a klidný flegmatik občas vystrčit růžky.
Druhy temperamentu – aneb škatulkování s rezervou
Teorie o čtyřech temperamentech už sice má vousy až na zem, ale pořád je to dobrý odrazový můstek. Cholerik – ten je plný energie, impulzivní, ale taky dost netrpělivý. Sangvinik – to je optimista tělem i duší, společenský a rád středem pozornosti. Melancholik – citlivka, hlubokomyslný, ale taky náchylný k pesimismu. A nakonec flegmatik – klidný, rozvážný, jen tak ho něco nerozhodí, ale občas mu chybí jiskra.
Ale pozor, nikdo z nás není učebnicový příklad jednoho typu. Většinou jsme taková míchanice, a to je dobře.
Charakter: Cesta, kterou si vybíráme
Charakter, to je to, jak jednáme, když se nikdo nedívá. Naše hodnoty, zásady, to, jak se chováme k druhým. Charakter si budujeme celý život, formují ho naše zkušenosti, výchova, prostředí, ve kterém žijeme. Je to cesta, kterou si vybíráme, a která nás definuje.
Výchova a vzory – základní stavební kameny
To, jak nás vychovali rodiče a jaké vzory jsme měli kolem sebe, má na náš charakter obrovský vliv. Pokud jsme vyrůstali v prostředí, kde se lhalo a podvádělo, je pravděpodobnější, že se i my budeme chovat podobně. Ale naštěstí to není dogma. I když jsme neměli zrovna ideální start, můžeme se rozhodnout, že budeme lepší.
Můžeme (z)měnit to, co nám vadí?
Ať už jde o temperament nebo charakter, vždycky máme možnost se vyvíjet a pracovat na sobě. Nemůžeme sice přeskočit svou kůži a stát se někým úplně jiným, ale můžeme se naučit ovládat své slabiny a posilovat své silné stránky. A to stojí za to, nemyslíte?