„`html
Někdy se zdá, že život je jako rozbouřené moře. Vlny se valí jedna přes druhou, a my se snažíme udržet nad hladinou. A právě v takových chvílích může být terapie ten pevný bod, který nám pomůže se zorientovat, najít klid a naučit se s vlnami lépe zacházet. Nejde o zázračný lék, spíš o cestu – cestu k sobě samému.
Terapie jako závazek: Vůči sobě i procesu
Rozhodnout se pro terapii je jako podepsat smlouvu. Smlouvu se sebou samým. Smlouvu, že si zasloužíte být šťastnější, zdravější a spokojenější. Ale pozor, není to jen tak. Je to závazek, který vyžaduje čas, energii a ochotu čelit i nepříjemným věcem. Není to vždycky procházka růžovým sadem, spíš cesta lesem, kde občas narazíte na trní.
Proč je závazek tak důležitý?
Terapie je proces. Nejde o jednorázové sezení, po kterém se zázračně vyřeší všechny problémy. Je to dlouhodobá práce, která vyžaduje pravidelnost a vytrvalost. A stejně jako u každého jiného závazku, i zde platí, že motivace a odhodlání hrají klíčovou roli. Když víte, proč jste do terapie šli, a uvědomujete si, co chcete dosáhnout, je mnohem snazší překonat překážky a nevzdat se, když se nedaří.
A co když se nedaří? Co když máte pocit, že se nikam neposouváte, že terapie nefunguje? Důležité je o tom mluvit se svým terapeutem. Terapie je totiž společná práce a otevřená komunikace je základ. Možná je potřeba změnit přístup, techniku, nebo dokonce terapeuta. Nebojte se hledat to, co vám vyhovuje.
Závazek vůči sobě
Terapie je investice do sebe sama. Investice do svého duševního zdraví. A stejně jako u každé investice, i zde platí, že se vyplatí vložit do toho maximum. Důvěřujte procesu, buďte otevření a upřímní, a hlavně – buďte k sobě laskaví. Pamatujte, že každý krok, i ten malý, se počítá.
Někdy je to těžké. Někdy máte chuť se na všechno vykašlat. Ale vzpomeňte si, proč jste začali. Vzpomeňte si, jak moc toužíte po změně. A pokračujte dál. Protože nejkrásnější zahrada neroste přes noc.
„`