Už jste někdy měli ten pocit, že se vám svět tak nějak sype pod rukama? Víte, ten moment, kdy se snažíte držet pohromadě, ale všechno je tak nějak… křehčí? Život občas umí nadělit pěkné kotrmelce a v takových chvílích se člověk snaží najít oporu, ať už kdekoli.
Thomas Szasz: Mýtus duševní nemoci – kritika psychiatrie
Možná jste už slyšeli o Thomasovi Szaszovi, psychiatrovi, který se nebál jít proti proudu. Nebál se zpochybňovat zažité pravdy a ptát se, jestli je to, co považujeme za „duševní nemoc“, skutečně nemocí v pravém slova smyslu. Jeho kniha „Mýtus duševní nemoci“ je provokativní, nutí k zamyšlení a otevírá dveře k úplně jinému pohledu na psychické problémy. Ale co si z toho vzít pro sebe?
Co vlastně Szasz říká?
Szasz argumentoval tím, že „duševní nemoc“ je spíše sociální konstrukt než objektivní lékařská diagnóza. Podle něj se jedná o odchylky od společenských norem a očekávání, které pak psychiatrie „léčí“. Tvrdil, že používání lékařských termínů pro popis psychických problémů je zavádějící a stigmatizující. Trochu silná káva, že?
A co z toho plyne pro nás?
Číst Szasze je jako dívat se na známý obrázek z jiného úhlu. Najednou si uvědomíte, že věci nejsou tak černobílé, jak se zdají. Možná vám to pomůže zbavit se pocitu, že jste „pokazení“, pokud se potýkáte s psychickými problémy. Možná zjistíte, že to, co považujete za nemoc, je jen reakce na složitou životní situaci. Nebo alespoň získáte nový pohled na to, jak sami sebe vnímáte. Rozhodně to stojí za to zkusit, co myslíte?
A pamatujte, ať už se rozhodnete věřit čemukoli, nejdůležitější je být k sobě laskavý a hledat oporu tam, kde vám to dává smysl. Protože život je příliš krátký na to, abychom se trápili tím, co si myslí ostatní. Souhlasíte?