Všichni občas tápeme, hledáme cestu, ať už v práci, ve vztazích nebo sami k sobě. Někdy se zdá, že se motáme v kruhu a nemůžeme se pohnout dál. Proč? Odpovědí může být právě to, co si neseme z minulosti, z dětství. A to se netýká jen těch, co zažili „něco strašného“.
Trauma není jen následek katastrofy: Neviditelné rány z dětství
Když se řekne trauma, spousta lidí si představí válečné veterány, oběti násilí nebo lidi po autonehodě. Ale trauma má mnohem víc podob, a některé z nich jsou tak nenápadné, že si je ani neuvědomujeme. Vzpomínáte si, jak jste se cítili, když vás rodiče neustále kritizovali? Nebo když jste měli pocit, že musíte být „dokonalí“, abyste si zasloužili lásku? I tohle jsou rány, které se s námi táhnou dál.
Jak se projevují neviditelné rány?
Možná si říkáte, že už je to dávno a nemá to na vás vliv. Ale nenechte se mýlit. Neviditelné rány se můžou projevovat různými způsoby. Třeba máte problémy ve vztazích, nedokážete si udržet práci, cítíte se neustále úzkostlivě nebo máte sklony k perfekcionismu. Často si to ani nespojujeme s dětstvím, ale kořeny můžou být právě tam.
Kde hledat pomoc a jak se uzdravit?
Dobrá zpráva je, že se s tím dá pracovat. Důležité je si uvědomit, že nejsme na to sami. Existuje spousta terapeutů, kteří se specializují na práci s traumatem. Nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Můžete zkusit i různé seberozvojové techniky, meditaci nebo arteterapii. A hlavně, buďte k sobě laskaví. Uzavřít rány z dětství je proces, který vyžaduje čas a trpělivost. Ale stojí to za to, protože se vám otevře cesta k plnějšímu a šťastnějšímu životu.