Svět se nám tak nějak zrychlil. A s ním i my. Kolikrát si říkáme: „To dám, to zvládnu,“ a přitom uvnitř nás se rojí divný pocit, takový to svírání, co nechce povolit. Úzkost. Slyšíme o ní všude, ale víme o ní opravdu to, co bychom měli? Pojďme se na ni podívat trochu jinak. Protože, ruku na srdce, kdo z nás se s ní občas nesetkal?
Úzkost: 7 překvapivých faktů, které byste měli znát
Miliony lidí po celém světě bojují s duševními problémy a úzkost je bezesporu jedním z nejrozšířenějších. I když není tak závažná jako schizofrenie, OCD nebo asociální porucha osobnosti, neznamená to, že bychom ji měli brát na lehkou váhu.
1. Úzkost není jen starosti
Všichni se občas něčím trápíme. Ale úzkost je něco jiného. Je jako ten protivný brouk v hlavě, co bzučí a bzučí, i když k tomu není žádný důvod. Člověk si uvědomuje, že se strachuje zbytečně, ale nedokáže s tím nic dělat. Je to jak když v noci slyšíte nějaké divné zvuky, víte, že to nic není, ale stejně nemůžete usnout. Úzkost nám brání být v klidu a klidně se nadechnout. Může nás donutit chovat se iracionálně a dělat věci, kterých pak litujeme.
2. Příčiny úzkosti jsou různorodé
Proč nás to vlastně přepadne? Důvodů může být celá řada. Někdy to máme v genech – prostě se v rodině tyhle věci dědí. Jindy je to o chemii v mozku, o nějaké nerovnováze. A občas za to může prostředí, ve kterém žijeme – neustálý stres, tlak, to všechno se na nás podepisuje. A protože je tak těžké zjistit, co konkrétně úzkost způsobuje, je ještě těžší ji léčit. Proto tolik lidí stráví roky v terapiích nebo na lécích a pokrok je pomalý. To je jako hledat jehlu v kupce sena, no ne?
3. Úzkost se projevuje i fyzicky
Úzkost není jen v hlavě. Má i fyzické projevy. Bušení srdce, zrychlené dýchání, pocení, třes, napětí svalů, nevolnost… To všechno jsou signály, že se něco děje. Je to proto, že úzkost ošálí mozek a ten si myslí, že jsme v ohrožení. A tak se tělo připraví na boj nebo útěk. Jste pořád v jednom kole, ale nic nestíháte? Přemýšlíte pořád dokola o tom samém? Jste snadno podráždění nebo vytočení? I to můžou být nenápadné příznaky úzkosti. Někdy si ani neuvědomíme, že to s námi cloumá, až zpětně nám to docvakne.
4. I s úzkostí se dá pracovat
A teď něco pozitivního! Víte, že úzkost nám v určitých situacích může dokonce pomoct? Protože nás připravuje na boj nebo útěk, zvyšuje naši pozornost, soustředění a vnímání. Studie ukázaly, že ti, kteří svou úzkost přijmou a nesnaží se ji potlačit, si vedou lépe než ti, kteří se jí snaží zbavit. Úzkost se dá obrátit ve výhodu, pokud ji umíme ovládat a nenecháme se jí pohltit. Je to jako s ohněm – když ho umíme ovládat, zahřeje nás, ale když se vymkne kontrole, spálí nás.
5. Někdo je k úzkosti náchylnější
Jako u většiny duševních onemocnění, i u úzkosti platí, že někdo je k ní náchylnější než jiný. Dospívající a mladí dospělí trpí úzkostmi častěji než lidé nad 35 let. Taky se zjistilo, že ženy trpí úzkostnými poruchami dvakrát častěji než muži. A velký vliv na to má i užívání návykových látek, ať už jde o alkohol, drogy nebo léky. I lidé z LGBTQ+ komunity jsou k úzkosti náchylnější.
6. Existuje mnoho typů úzkostných poruch
Úzkost je mnohem složitější, než si většina lidí myslí. Existuje mnoho různých typů úzkostných poruch: generalizovaná úzkostná porucha (úzkost bez zjevné příčiny), sociální úzkost (strach ze sociálních situací), selektivní mutismus (úzkost tak silná, že člověk nemůže mluvit před určitými lidmi), specifické fobie (extrémní strach z určitého objektu nebo situace) a panická porucha (která se projevuje panickými atakami). Dokonce i obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) byla před pár lety považována za úzkostnou poruchu, než se stala samostatnou kategorií.
7. Mluvme o tom!
Protože toho o úzkosti a dalších duševních onemocněních tolik nevíme, nacházíme se v krizi duševního zdraví. Snažme se o úzkosti dozvědět víc, může to mít pozitivní dopad na životy těch, kteří s ní bojují, a třeba to pomůže i nám samotným. Protože jak se říká, víc hlav víc ví. A když se o tom budeme bavit, třeba se nám podaří najít cestu, jak s tím bojovat.
Zdroje:
- American Psychological Association (2013). Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, 5th Washington, DC, USA; APA Publishing.