Už jste někdy měli pocit, že i když navenek zvládáte všechno s grácií, uvnitř vás se skrývá někdo, kdo se cítí ztracený, nejistý a potřebuje obejmout? Možná je to vaše vnitřní dítě, které se hlásí o slovo. Nemusíte být nutně „rozbití“ nebo mít těžké trauma, abyste s ním mohli pracovat. Někdy stačí jen trocha pozornosti a laskavosti k sobě samým.
Vnitřní dítě v terapii: Léčení starých ran
Terapie s vnitřním dítětem je metoda, která se snaží navázat kontakt s tou částí nás, která si pamatuje zážitky z dětství. Nejde o to litovat se nebo obviňovat rodiče. Jde o to pochopit, jak nás tyto zážitky ovlivňují v dospělosti a dát našemu vnitřnímu dítěti to, co potřebuje – bezpečí, přijetí a lásku.
Co to vnitřní dítě vlastně je?
Vnitřní dítě není doslovně dítě, ale spíše soubor emocí, vzpomínek a přesvědčení, které jsme si vytvořili v dětství. Tyto emoce a vzpomínky se mohou projevit v našem dospělém životě různými způsoby – v reakcích na určité situace, ve vztazích, v práci. Někdy se chováme, jako bychom se vrátili do dětských let a reagujeme přehnaně nebo neadekvátně situaci. A to je ten moment, kdy naše vnitřní dítě křičí o pozornost.
Jak poznat, že se moje vnitřní dítě ozývá?
Existuje spousta signálů. Například: Máte sklony k perfekcionismu? Bojíte se odmítnutí? Potřebujete neustále potvrzení od ostatních? Reagujete podrážděně na kritiku? Těžko se vyrovnáváte se změnami? To všechno mohou být projevy nezahojených ran vašeho vnitřního dítěte. Zamyslete se, co se vám v dětství dělo. Co vám chybělo? Jak jste se cítili? Tyhle otázky vám mohou pomoct se k němu přiblížit.
Léčení starých ran: Jak na to?
Léčení vnitřního dítěte je proces. Není to něco, co se stane přes noc. Je to cesta sebepoznání a soucitu. Můžete začít tím, že se na chvíli zastavíte a zkusíte se spojit se svým vnitřním dítětem. Představte si ho. Jak vypadá? Co by potřebovalo slyšet? Zkuste mu říct, že ho máte rádi, že ho chráníte a že už se nemusí bát. Můžete si psát dopisy, malovat obrázky nebo prostě jen trávit čas sami se sebou a dělat věci, které vás baví a dělaly vám radost i v dětství.
A hlavně, buďte k sobě trpěliví. Někdy je to těžké a bolí to. Ale pamatujte si, že si zasloužíte lásku a péči, a to i od sebe samotných.