Tak jo, psychometrie. Zní to sice jako něco, co probírají jenom nerdi v bílých pláštích, ale ruku na srdce, koho z nás občas nezajímá, jak „objektivně“ změřit třeba inteligenci, osobnost nebo prostě jenom to, jak moc jsme v pohodě? A právě o tom to je. Jak se vlastně takové testy dělají a co zaručuje, že nám vlastně ukazují něco relevantního? Tohle je takový rychlý pohled do kuchyně psychometrie, bez zbytečných kudrlinek.
Co to vlastně ta psychometrie je?
Jednoduše řečeno, je to věda o měření psychologických vlastností. Odhadnout, jestli je někdo introvert nebo extrovert, to asi zvládne každý z nás. Ale psychometrie se snaží být mnohem přesnější a hlavně objektivnější. Používá k tomu různé statistické metody a modely. Je to jako s krejčovským metrem – taky s ním můžete od oka změřit délku, ale s metrem je to prostě jistější.
Krok za krokem: Jak se staví test
Nejdřív je potřeba mít jasnou představu, co vlastně chceme měřit. Třeba „emoční inteligenci“. Jenže co to vlastně je ta emoční inteligence? Musíme si ji rozložit na menší kousky, definovat, co všechno do ní spadá. A pak začneme vymýšlet otázky neboli položky. Zní to jednoduše, ale věřte mi, není to žádná sranda. Otázka musí být jasná, srozumitelná a relevantní. Nesmí být sugestivní a musí rozlišovat mezi lidmi s různou úrovní toho, co měříme. A navíc, musí být formulovaná tak, aby se na ni dalo odpovědět.
A co validizace? Tedy, že test fakt měří to, co má
To je alfa a omega celého procesu. Nestačí jenom test postavit, musíme dokázat, že fakt měří to, co tvrdíme. Existuje spousta různých způsobů validizace. Můžeme třeba srovnávat výsledky testu s jinými, už ověřenými testy. Nebo můžeme sledovat, jak se lidé s různými výsledky v testu chovají v reálném životě. Třeba pokud test tvrdí, že měří leadership, tak bychom měli vidět, že lidé s vysokým skóre v testu se častěji stávají vedoucími pracovníky. Zkrátka, validizace je taková detektivní práce, kde se snažíme dokázat, že náš test má smysl a že nám dává užitečné informace.
Proč je to vlastně důležité?
Možná si říkáte, proč se s tím vším vůbec zabývat. Vždyť se můžeme spolehnout na intuici, ne? No, občas to funguje, ale intuice nás taky může pěkně oklamat. Psychometrické testy nám dávají objektivnější a spolehlivější informace. Můžeme je využít při výběru zaměstnanců, při diagnostice psychických problémů, při hodnocení efektivity různých intervencí… Zkrátka, mají široké využití a můžou nám pomoct lépe porozumět sobě i ostatním.
Takže příště, až budete vyplňovat nějaký psychologický test, zkuste se na to podívat trochu víc zevnitř. Zamyslete se nad tím, jak asi autoři test sestavili a jak se snažili zajistit, aby měřil to, co má. Možná vás to překvapí.