Život se s námi občas nemaže, co si budeme povídat. Samá překážka a stres, den co den. Každý to řešíme po svém, někdy s větším, jindy s menším úspěchem. Ale co když existuje někdo, kdo nám může ukázat cestu, jak se s tím vším poprat s grácií a žít spokojenější život? Přesně tím se zabývá Dr. Ilene Cohen. Její blog a články jsou plné cenných rad a myšlenek, které vám mohou pomoct najít klid v duši. A my jsme si s ní popovídali…
Zbavte se stresu jednou provždy: Rozhovor s Dr. Ilene Cohen odhaluje, jak zvládnout každodenní úzkosti a žít plnohodnotný život
(Poznámka: Rozhovor s Dr. Cohen byl obsáhlý, proto jsme některé pasáže pro přehlednost zkrátili.)
Co vás přivedlo k psychologii stresu a poradenství?
Fascinovalo mě studium lidské mysli a chování. Chtěla jsem pochopit, proč děláme to, co děláme. Čím víc jsem se do toho ponořovala, tím víc mě to bavilo. No a pak jsem si uvědomila, jak obrovský vliv má stres a úzkost na náš každodenní život. A chtěla jsem lidem pomoct se s tím vypořádat.
Žijeme v době rychlých řešení, kdy se lidi chtějí zbavit stresu co nejrychleji. Ale to nemusí být vždycky to nejlepší. Mnoho lidí užívá léky nebo hledá „zázračné“ techniky, které je zbaví problémů. Já se snažím jít hlouběji. Zajímá mě rodinná historie, protože způsob, jakým se vyrovnáváme se stresem, se často dědí z generace na generaci. Chci odkrýt věci, o kterých lidé před návštěvou terapeuta ani nepřemýšlejí. A když se nám to podaří, najednou to všechno dává smysl.
Často radíte, abychom uznali své emoce, včetně úzkosti. Proč se podle vás lidé snaží úzkost spíš potlačit, než řešit samotný problém?
Nemyslím si, že je to záměr. Lidé si prostě neuvědomují, že úzkost může mít hlubší kořeny. Akutní úzkost je něco jiného. Tam víme, co nás stresuje a jak to vyřešit (např. píchlá pneumatika). Ale chronický stres nebo panické ataky jsou nepříjemné a lidi se jich chtějí zbavit co nejdřív. Jenže ta „rychlá řešení“ mohou být neúčinná a ve výsledku úzkost ještě zhoršit. Mnoho lékařů se zaměřuje na léčbu symptomů, a ne na příčinu. Takže se utvrzujeme v tom, že úzkost je problém sama o sobě, a ne signál, že něco není v pořádku.
Možná si lidé neuvědomují, že úzkost je reakce na nějakou skrytou hrozbu. Kdyby se na chvíli zastavili a uvědomili si, že jejich tělo reaguje na nebezpečí, mohli by přijít na to, co se skutečně děje. Jenže na to je potřeba si to uvědomit a přestat se vyhýbat situacím, které nás stresují. A taky je fakt, že jsme strašně zaneprázdnění! Nemáme čas zkoumat, co nás trápí a jak to vyřešit. Práce, rodina, účty… snažíme se jen nějak přežít a odvést pozornost od toho, co se s námi děje.
Říkáte, že být smutný je normální a že bychom měli dovolit bolesti vstoupit do našeho života. Proč je důležité prožívat i negativní emoce?
Dneska všichni chtějí být šťastní, což je fajn. Ale pokud se snažíme být šťastní jen proto, abychom se vyhnuli problémům, je to špatně. Potlačujeme smutek a další emoce, které jsou s danou situací spojené. Je důležité přijmout například to, že bolestný rozchod vyžaduje čas na zotavení. Ale místo toho se snažíme být hned pozitivní („všechno zlé je pro něco dobré!“). Jenže tím si nedovolíme zpracovat to, co se stalo, a poučit se z toho. Nechci, aby se lidi cítili špatně. Chci, aby přijali přirozené reakce na stres, prožili je a pochopili, co se děje. A až potom můžou říct, že jsou připraveni jít dál.
Co je nejdůležitější pro studenty, kteří hledají své poslání a hodnoty?
To je dobrá otázka. Bude to těžké a bude to chtít balanc. Důležité je budovat si silné vědomí sebe sama. Opravdu poznat, kdo jste a co chcete. A to se děje s každou zkušeností, kterou prožijete. Pro studenty je typické, že se cítí pod tlakem, že musí znát odpovědi na všechny otázky. Bojí se dělat velká rozhodnutí, a tak se nechávají unášet proudem, dělají to, co dělají ostatní. Ale to nemusí být to pravé ořechové. Nemusíte hned vědět, co je pro vás nejlepší. Možná na to přijdete až po chybě, až půjdete cestou, které budete litovat. Důležité je, abyste se zamysleli nad tím, co chcete v budoucnu a co pro to můžete udělat teď. Vaše rozhodnutí na vysoké škole (přátelé, obor, kroužky atd.) vám pomůžou definovat vaše hodnoty.
Na naše hodnoty mají vliv i rodina a náboženství. Je v pořádku zpochybňovat je a přemýšlet o tom, jestli vám stále vyhovují. Jak rosteme a vyvíjíme se, můžeme se na ně podívat z jiného úhlu a zjistit, jestli se stále hodí k tomu, kým jsme a kým chceme být.
Jak důležitá je sociální podpora pro život bez stresu? A může bezpodmínečná láska podpořit sebeakceptaci, štěstí a kvalitní život?
Je mnohem snazší milovat se, když jste obklopeni lidmi, kteří vás přijímají takové, jací jste. Můžete se milovat i tehdy, když jste s lidmi, kteří vás neschvalují, i když bych vás nechtěla obklopovat lidmi, kteří neocení, kdo jste. Můžete mít člena rodiny, který kritizuje váš život, ale vy v tom najdete sílu, v závislosti na tom, jak se na to díváte, zvláště pokud vám to pomůže rozvíjet pocit sebelásky. Neberete jejich kritiku příliš osobně a tato kritika by mohla být spíše o nich samotných. Lidé vás vidí skrze své vlastní perspektivy a možná zahrnují své vlastní osobní problémy. Sebeláska znamená mít svobodu být s lidmi, kteří s vámi nemusí být zcela spokojeni, ale stále mít schopnost milovat sami sebe.
I vy, jako psycholožka specializující se na stres, padáte někdy do vlastních pastí způsobených stresem a úzkostí?
Samozřejmě, lhala bych, kdybych řekla, že ne. Úzkost je v našich životech vždycky přítomná. Jako psychologové je pro nás důležité používat techniky, které doporučujeme svým klientům. Já se snažím být k situaci objektivnější a všímat si procesů, které se v ní odehrávají. Věnuji chvíli tomu, abych si uvědomila své tělesné procesy a přirozené reakce, jako například napětí v ramenou, když mám úzkost. To mi pomáhá lépe se s emocemi vyrovnat.
Řekla bych, že se mi daří zmírňovat svou úzkost snadněji, a to nejen díky znalostem, ale i díky schopnosti tyto techniky aplikovat. Někteří klienti mě překvapí, když dokážou tyto problémy vyřešit snadněji než já, ale možná měli lepší výchozí bod.
Jaké strategie pro zvládání stresu mají podle vás největší potenciál do budoucna?
Meditace je skvělá. Důležité je si uvědomit, že některé techniky nemusí být řešením našich problémů. Meditace je užitečná pro zvládání emocí a akutního stresu. Ale u chronické úzkosti to může být jen další vyhýbací technika. Musíte si uvědomit, že meditace je velmi užitečná, pokud vám pomůže mít jasno v tom, co se děje, a jak reagovat. Ale bojím se, že se objeví nové věci, které budou spíš rychlou opravou, která úzkost jen na chvíli zvládne a na okamžik se budete cítit lépe (jako užívání drog, ať už je to xanax nebo něco jiného). Musíte být velmi opatrní při výběru, podívejte se, jestli to slouží vašemu účelu a pomáhá to rozptýlit problém.
Další věc, které jsem si všimla, je, že lidé skáčou z jednoho vztahu do druhého. Lidé se necítí bezpečně, když s někým nejsou spokojeni.
Na závěr, máte nějaký vzkaz pro čtenáře?
Řekla bych, že u všeho ve svém životě a u situací, kterým čelíte, se snažte spíše zvládat svou úzkost, než ji okamžitě řešit. Naučte se zvládat sami sebe v určitých situacích a zůstat v těchto situacích přítomni, místo abyste se snažili zbavit se své úzkosti.
Jako člověk, kterého velmi zajímá téma psychologie stresu, se vždy těším na hledání způsobů, jak si usnadnit život tím, že budu efektivněji řešit své problémy. S pomocí Dr. Cohen jsem si jistá, že to dokážu.
Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak žít život bez stresu, navštivte webové stránky Dr. Cohen, kde najdete její články podrobně popisující, co můžete udělat pro to, abyste svůj život zlepšili.