Loajalita je věrnost nebo oddanost člověku nebo věci. Tendence k důsledné loajalitě byla vnímána jako osobnostní rys spojený s řadou sociálního chování [citace nutná].
Loajalita se vyvinula jako oddanost rodině, genové skupině a přátelům. Loajalita přichází nejpřirozeněji mezi malými skupinami nebo kmeny, kde se vyhlídka na úplné vyhánění jedince jeví jako konečné, nemyslitelné odmítnutí. Loajalita kmenům se vyvinula z evoluční taktiky, že je větší šance na přežití a plození, pokud zvířata tvoří smečky/kmeny
Loajalita je v tom, že někdo je tu vždy pro vás bez ohledu na to, jestli jste smutní, jsou tu vždy, aby vás podpořili odbaví, pokud se vám daří dobře
Války náboženství a jejich prolínání s válkami států viděly loajalitu používanou i v náboženských smyslech, zahrnující věrnou podporu vybraného nebo tradičního souboru přesvědčení nebo sportovních reprezentantů. A v moderní době marketing postuloval loajalitu k abstraktním pojmům, jako je značka. Zákaznická churn se stala opakem loajality, stejně jako kdysi vysoká zrada stála opakem stejné myšlenky. Porovnejte věrnostní kartu.
Loajalita je také vidět v podnikání v různých ohledech. Jak vlády rostly ve velikosti a rozsahu, někteří lidé jsou loajálnější k firmě spíše než k zemi. Jak složitost korporací rostla, lidé přesunuli svou loajalitu k jednotlivcům spíše než k firmám. Jak se tito jednotlivci pohybují mezi firmami, často si s sebou berou další lidi. Akciové opce jsou jednou z metod navržených tak, aby lidé zůstali loajální k firmě.
Platón původně řekl, že loajální může být jen člověk, který je spravedlivý, a že loajalita je podmínkou opravdové filozofie. Filozof Josiah Royce řekl, že je to nejvyšší morální dobro a že na oddanosti předmětu záleží víc než na zásluhách předmětu samotného.
Lao-c‘ se na loajalitu:
„Když lidé ztratili ze zřetele cestu k životu, přišly kodexy lásky a čestnosti, přišlo učení, přišla charita, ujalo se vlády pokrytectví, když rozdíly oslabily rodinné svazky, přišli dobrotiví otcové a poslušní synové, a když byly země rozvráceny a špatně spravovány, přišli ministři chváleni jako věrní.“
(Z překladu Wittera Bynnera.)
Existovalo mnoho záměrů nahradit loajalitu podporou vládnoucí strany, prezidenta, krále nebo diktátora.
Loajalita může být využita jako nástroj přesvědčování a vymývání mozků.
Níže uvedená citace umožňuje vyhnout se zmatku:
„…veškerá politická moc je vlastní lidem a všechny svobodné vlády jsou založeny na jejich autoritě a ustaveny v jejich prospěch; a že mají za všech okolností nepopiratelné a nepopiratelné právo měnit svou formu vlády takovým způsobem, který mohou považovat za účelný.“ Pod tímto evangeliem je neloajální občan, který si myslí, že vidí, že politické šaty společenství jsou obnošené, a přesto mlčí a neagituje pro nový oblek; je zrádce.“