Duševní nemoci (deprese, úzkosti, bipolární porucha, schizofrenie atd.) jsou velmi rozšířené. Podle Úřadu pro zneužívání návykových látek a služby v oblasti duševního zdraví (SAMHSA) bylo v roce 2005 odhadem 21,4 milionu dospělých ve věku 18 let a starších, kteří trpěli závažnými psychickými potížemi (SPD). Mezi osobami ve věku 18-25 let je prevalence závažných duševních poruch vysoká (téměř dvojnásobná oproti běžné populaci), přesto tato věková skupina vykazuje nejnižší míru chování při vyhledávání pomoci. Navíc osoby s duševním onemocněním v tomto segmentu mají vysoký potenciál minimalizovat budoucí postižení, pokud se rozšíří společenská akceptace a včas se jim dostane správné podpory a služeb.
Závěrečná zpráva prezidentské Komise pro duševní zdraví (New Freedom Commission on Mental Health) označuje stigma za jednu z nejrozšířenějších překážek „pro pochopení závažnosti duševních onemocnění a významu duševního zdraví“. Zpráva uvádí, že stigma je ve Spojených státech velmi rozšířené, a označuje ho za „soubor negativních postojů a přesvědčení, které motivují širokou veřejnost ke strachu, odmítání, vyhýbání se a diskriminaci lidí s duševním onemocněním. Stigma vede ostatní k tomu, že se vyhýbají životu, společenskému styku nebo práci s lidmi s duševní poruchou, jejich pronájmu nebo zaměstnávání – zejména závažných poruch, jako je schizofrenie. Vede k nízkému sebevědomí, izolaci a beznaději. Odrazuje veřejnost od toho, aby vyhledávala péči a chtěla za ni platit. V reakci na stigmatizaci si lidé s duševními poruchami internalizují postoje veřejnosti a stydí se nebo se za ně stydí natolik, že často zatajují příznaky a nevyhledávají léčbu.“
Zotavení z duševního zdraví je cesta uzdravení a transformace, která umožňuje člověku s duševním problémem žít smysluplný život v komunitě podle vlastního výběru a zároveň usilovat o dosažení svého plného potenciálu.