Návykové chování – za návykové chování se považuje jakákoli činnost, látka, předmět nebo chování, které se stalo hlavním těžištěm života člověka s vyloučením jiných činností, nebo které začalo poškozovat jedince nebo jiné osoby fyzicky, duševně nebo společensky (pro podrobné vysvětlení návykového chování – viz závislost).
Člověk se může stát závislým, závislým nebo nutkavě posedlým čímkoli. Někteří výzkumníci naznačují, že existují podobnosti mezi fyzickou závislostí na různých chemických látkách, jako je alkohol a heroin, a psychickou závislostí na aktivitách, jako je nutkavé hráčství, sex, práce, běhání, nakupování nebo poruchy příjmu potravy.
Nutkavé chování má kořeny v potřebě snížit napětí způsobené vnitřními pocity, kterým se chce člověk vyhnout nebo je kontrolovat. Nutkavé chování je opakované a zdánlivě účelné a často se provádí rituálním způsobem.
Toto chování může zahrnovat sex, jídlo, kofein, nikotin, hazardní hry, utrácení, sledování televize, surfování na internetu, čtení, uklízení, praní, drogy nebo alkohol. Klíčovým bodem je, že činnost není spojena s účelem, ke kterému se zdá být nasměrována, a je pravděpodobné, že bude nadměrná. Příkladem může být osoba, která se bojí sblížení s partnerem, který se rozhodne vypnout s televizí, nebo osoba, která nikdy neměla dost lásky, když si dolila galon zmrzliny.
Má se za to, že tyto aktivity chování mohou v mozku produkovat beta-endorfiny (viz Neurobiologický základ závislosti), díky kterým se člověk cítí „sjetý“. Někteří odborníci naznačují, že pokud se člověk i nadále zapojuje do činnosti, aby dosáhl tohoto pocitu pohody a euforie, může se dostat do návykového cyklu.
Tím se stává fyzicky závislým na vlastních chemických látkách v mozku, což vede k pokračování chování, i když to může mít negativní zdravotní nebo sociální důsledky. Jiní mají pocit, že to jsou jen špatné návyky.
Časté charakteristiky mezi návykovým chováním
Existuje mnoho společných charakteristik mezi různými návykového chování:
1. Osoba se stává posedlou (neustále myslí na) předmět, činnost nebo látku.
2. Vyhledají ho, nebo se zapojí do behaivoru, i když působí újmu (fyzické problémy, špatný pracovní nebo studijní výkon, problémy s přáteli, rodinou, spolupracovníky).
3. Dotyčná osoba bude nuceně vykonávat činnost, tedy vykonávat činnost znovu a znovu, i když nechce a je pro ni obtížné ji zastavit.
4. Po ukončení činnosti se často objevují abstinenční příznaky. Ty mohou zahrnovat podrážděnost, touhu, neklid nebo depresi.
5. Zdá se, že osoba nemá kontrolu nad tím, kdy, jak dlouho nebo jak moc bude v chování pokračovat (ztráta kontroly). (Vypijí 6 piv, když chtějí jen jedno, koupí si 8 párů bot, když potřebují jen pásek, snědí celou krabici sušenek atd.).
6. On/ona často popírá problémy vyplývající z jeho/její angažovanosti v chování, i když ostatní mohou vidět negativní dopady.
7. Osoba skrývá chování poté, co se rodina nebo blízcí přátelé zmínili o své obavě. (skrývá jídlo pod postele, lahve od alkoholu ve skříních, neukazuje manželovi účty z kreditních karet atd.).
8. Mnoho jedinců s návykovým chováním nahlásí výpadek paměti za dobu, kdy se do chování zapojili (nepamatují si, kolik nebo co si koupili, kolik prohraného gambelingu, kolik kilometrů uběhli na bolavé noze, co dělali na večírku, když pili)
9.Deprese je častá u jedinců s návykovým chováním. Proto je důležité se objednat k lékaři a zjistit, co se děje.
10. Jedinci s návykovým chováním mají často nízké sebevědomí, cítí úzkost, pokud nemají kontrolu nad svým okolím, a pocházejí z psychicky nebo fyzicky týrajících rodin.
Co způsobuje návykové chování
Neexistuje shoda, pokud jde o etiologii (příčinu), prevenci a léčbu závislostních poruch. Vládní publikace Spojených států „Teorie o zneužívání drog: vybrané současné perspektivy“ přišla s ne méně než třiačtyřiceti teoriemi chemické závislosti a nejméně patnácti metodami léčby!
Jako příklad tohoto zmatku mnozí lidé považují návykové chování, jako je hazardní hry a alkoholismus, za „nemoci“, ale jiní je považují za chování naučené v reakci na složitou souhru mezi dědičností a faktory prostředí. Ještě jiní argumentují genetickou příčinou. Někteří výzkumníci poukazují na to, že na rozdíl od většiny běžných nemocí, jako je tuberkulóza, která má jednoznačnou příčinu (mikrob) a jednoznačný léčebný model, s nímž všichni souhlasí, neexistuje jednoznačná příčina ani jednoznačná léčebná metoda, s níž by všichni souhlasili u většiny návykových chování.
Tento nedostatek shody mezi odborníky způsobuje problémy s prevencí a léčebnými přístupy u mnoha návykových chování. Odborníci diskutují o tom, zda je účinná úplná abstinence nebo kontrolované a mírné užívání látky (jako je alochol) nebo aktivita (jako je hazardní hra). Jiní diskutují o tom, zda je medikace žádoucí léčebnou metodou. V oblasti závislosti na jídle nebo cvičení samozřejmě málokdo obhajuje úplnou abstinenci jako řešení.
I když teorie o příčinách návykového chování a jejich léčby jsou četné, různé typy terapie mohou pomoci člověku, který má návykové chování.
Pokud si myslíte, že vy nebo člen rodiny můžete být závislí na nějaké látce, aktivitě, předmětu nebo chování, obraťte se na svého rodinného lékaře, duchovního, poradce nebo vyhledejte podpůrnou skupinu pro tento problém. Udělejte to ještě dnes!