Ve vědě a epistemologii paradigma /ˈpærədaɪm/ popisuje odlišné pojmy nebo myšlenkové vzorce. Oxfordský anglický slovník definuje základní význam pojmu paradigma jako „typický příklad nebo vzor něčeho; vzor nebo model“. Historik vědy Thomas Kuhn mu dal jeho současný význam, když přijal slovo označující soubor postupů, které definují vědeckou disciplínu v každém konkrétním časovém období. Ve své […]
Vědomí • Předvědomí Nevědomí • Libido • Drive Id, ego a super-ego Psychoanalytická interpretace Transference • Resistance Psychoanalytické osobnostní faktory Psychosexuální vývoj Psychosociální vývoj Freudovská psychoanalytická škola Analytická psychologie Ego psychologie Sebeopsychologie • Lacanian Neofreudovská škola Neopsychoanalytická škola Objektové vztahy Interpersonální • Relativní The Independent Group Příloha • Ego psychologie Sigmund Freud • Carl Jung
Psychoanalytická teorie Read More »
Tento článek se týká teorie a praxe klinické psychoterapie vyvinuté z jungovské psychologie ((aka Analytická psychologie) Jung si vyvinul vlastní osobitý přístup ke studiu lidské mysli. V prvních letech, kdy pracoval ve švýcarské nemocnici se schizofrenními pacienty a pracoval se Sigmundem Freudem a vzkvétající psychoanalytickou komunitou, se blíže podíval na záhadné hlubiny lidského nevědomí. Fascinován
Analytická psychoterapie Read More »
Radost, tacuinum sanitatis casanatensis (XIV. století) Štěstí je emocionální nebo afektivní stav, který je charakterizován pocity požitku a uspokojení. Jako stav a subjekt byl v průběhu světových dějin široce sledován a komentován. To odráží všeobecnou důležitost, kterou lidé přikládají štěstí. Euforie je pocit intenzivního štěstí. V Nicomachově etice, napsané v roce 350 př. n. l.,
Antroposofie je „duchovní věda“ založená Rudolfem Steinerem. Je pokusem zkoumat a popsat duchovní jevy pomocí „pozorování duše s využitím vědecké metodologie“.[1] Antroposofický výzkum se pokouší zkoumat a popsat duchovní svět, který, jak se snaží ukázat, sídlí za světem lidských smyslů a zkušeností,[2] a snaží se tak dosáhnout přesnosti a jasnosti blížící se zkoumání a popisu
Aboulie nebo Abulia (z řeckého „αβουλία“, což znamená „ne-vůle“), v neurologii, odkazuje na nedostatek vůle nebo iniciativy a je jedním z Poruch snížené motivace nebo DDM. Aboulie spadá do středu spektra snížené motivace, apatie je méně extrémní a akinetická mutismus je extrémnější než aboulie.[1] Pacient s aboulií není schopen jednat nebo se samostatně rozhodovat. Její
Kurt Schneider (1887 – 1967) byl německý psychiatr známý především svým psaním o diagnóze a pochopení schizofrenie. Schneider se narodil v německém Crailsheimu, vystudoval medicínu v Berlíně a Tübingenu. Za první světové války byl povolán do vojenské služby a později získal postgraduální kvalifikaci v psychiatrii. V roce 1931 se stal ředitelem Výzkumného ústavu psychiatrie v
Pokání je pocit a čin, při kterém člověk pozná a snaží se napravit křivdu nebo získat odpuštění od někoho, komu ukřivdil. V náboženských kontextech se obvykle odkazuje na pokání za hřích proti Bohu. Vždy zahrnuje přiznání viny a také alespoň jedno z: slavnostního slibu nebo rozhodnutí neopakovat trestný čin; pokusu o nápravu za křivdu nebo
Metoda loci neboli Ars memoriae (umění paměti) je technika zapamatování, která se praktikuje již od dob klasicismu. Je to jakýsi mnemonický spojovací systém založený na místech (loci neboli lokacích), používaný nejčastěji v případech, kdy je třeba si zapamatovat dlouhé seznamy položek v pořadí. Vyučovala se po mnoho století jako součást učebních osnov ve školách jako
Psychóza je obecný psychiatrický termín pro duševní stav, ve kterém jsou myšlení a vnímání těžce narušeny. Osoby, které prodělávají psychotickou epizodu, mohou pociťovat halucinace, mít bludné představy (např. grandiózní nebo paranoidní bludy), projevovat změny osobnosti a vykazovat neuspořádané myšlení (viz porucha myšlení). To je často doprovázeno nedostatečným vhledem do neobvyklé nebo bizarní povahy takového chování,