Říká se, že slovo dokáže léčit. Ale co když zraňuje? Co když se slova stanou zbraní, která systematicky ničí sebevědomí a pohodu?
Když slova bodají: 7 vět, které používají lidé s emočními sklony k týrání
Možná to znáte z vlastní zkušenosti. Možná jste si dokonce zvykli, že podobné věty slýcháte tak často, že už je ani nevnímáte jako něco špatného. Ale věřte mi, jsou. Emoční týrání totiž často začíná nenápadně, slovo za slovem, až se z něj stane neviditelná klec.
1. Zatajování – „Ale nic se neděje, o nic nejde.“
Představte si to: Chystáte se na důležitou schůzku a partner vám na dotaz, zda má nějaké připomínky, odpoví mlčením. Pak se u klienta ukáže, že klíčová informace nebyla předána, a vy vypadáte jako neschopní. Frustrující, že? Zatajování informací je forma kontroly. Nejde jen o to něco neříct, ale o to, že tím druhému berete možnost se rozhodnout, reagovat, zkrátka být plnohodnotnou součástí situace. Někdy je to jen o tom, že vám partner nechce říct, co si myslí nebo co cítí. Zdá se to jako maličkost, ale v dlouhodobém horizontu to buduje bariéru a dusí komunikaci.
2. Zlehčování – „Jsi moc citlivá/ý. Děláš z komára velblouda.“
Svěříte se s tím, co vás trápí, a slyšíte tohle? Zní to sice nevinně, ale ve skutečnosti je to snaha zneplatnit vaše pocity. Emoční násilník vám tím říká, že to, co cítíte, je špatně, že přeháníte. A to je sakra nefér. Každý máme právo na své emoce a nikdo nemá právo nám říkat, že bychom je neměli prožívat.
3. Vtipy – „Ale no tak, jen jsem si dělal/a srandu!“
Znám to, sami si občas rýpneme. Jenže existuje tenká hranice mezi neškodným vtipkováním a zraňujícími poznámkami. Pokud se „vtipy“ opakují a cítíte se po nich špatně, je to problém. Neomlouvejte to tím, že je partner jen vtipálek. Sarkasmus umí být hodně krutý a schovat se za „srandu“ je zbabělé.
4. Vyhrožování – „Když odejdeš, už nikdy neuvidíš děti.“
Tohle je už úplně jiný level. Vyhrožování, ať už explicitní nebo skryté, je jasný znak manipulace a snahy o kontrolu. Nenechte se zastrašit. Pokud se vám někdo snaží vyhrožovat, je čas vyhledat pomoc.
5. Soudy a kritika – „Jsi tlustá/ý a ubohá/ý, nesnáším tě.“
Tady už se slova mění v ostrou zbraň. Kritika, která nemá za cíl pomoct, ale zranit, je čisté zlo. Emoční násilník se snaží podkopat vaše sebevědomí a udělat z vás závislou osobu. Nikdy si nenechte říkat, že jste k ničemu!
6. Bagatelizace – „No a co? Konečně tě povýšili, už bylo na čase.“
Slavíte úspěch a partner vám ho shazuje? Místo gratulace slyšíte jen poznámky, které zlehčují vaši snahu? Bagatelizace je tichý zabiják radosti. Neberte si to osobně, je to jeho/její problém, ne váš. Ale nenechte si to líbit.
7. Nadávky – „Ty krávo!“
Tady není co dodat. Nadávky, urážky, ponižování. To všechno je emoční týrání v té nejhrubší podobě. Nikdo nemá právo vás takhle oslovovat. Nikdy!
Důležité je rozlišovat! Upřímnost není agrese, konstruktivní kritika je naopak cenná. Ale pokud cítíte, že slova druhého vás zraňují, ponižují a snaží se vás ovládat, zbystřete. Emoční týrání je reálný problém, který může zničit život. Nebojte se vyhledat pomoc.
Pamatujte: Zasloužíte si respekt a lásku. Nenechte si nikým říkat, že jste k ničemu.
Abuse can gradually and insidiously chip away at self-esteem. Oftentimes, both the abuser and the victim in a relationship already have damaged self-esteem since childhood. It is definitely daunting to stand-up to an emotional abuser, especially in a long-term relationship. In most cases, it requires the support and validation of a group, therapist, or counsellor to confront the abuser.
Zdroje:
Black M.C., Basile K.C., Breiding M.J., Smith S.G., Walters M.L., Merrick M.T., et al. (2011). The National Intimate Partner and Sexual Violence Survey (NISVS): 2010 summary report. Atlanta, GA: National Center for Injury Prevention and Control, Centers for Disease Control and Prevention.
Carney M.M., Barner J.R. (2012). Prevalence of partner abuse: Rates of emotional abuse and control. Partner Abuse. 3(3):286–335
Evans, Patricia (2009). The Verbally Abusive Relationship (pp. 84-85). Adams Media. Kindle Edition.