Někdy se zdá, že se v nás skrývají věci, o kterých nemáme ani tušení. Myšlenky, pocity, chování… občas se cítíme jako cizinci ve vlastním těle. Co když za tím stojí něco hlubšího, než jen špatný den?
Hluboko v duši: 7 skrytých signálů hraniční poruchy osobnosti
Hraniční porucha osobnosti (HPO), slyšeli jste o ní? Postihuje poměrně dost lidí – odhaduje se, že tak jedno až tři procenta populace. A co je na ní záludné? Často se skrývá za maskou „normálnosti“. Nebo spíš za jinými problémy.
Co je to vlastně HPO?
V kostce jde o potíže s vnímáním sebe sama, s chováním a s pohledem na druhé. Lidé s HPO se často zmítají v emocích – smutek, vztek, úzkost… A kolikrát je to opravdu jízda na horské dráze. Podle odborníků může mít kořeny v traumatických zážitcích, chemii mozku nebo rodinné historii. Ale pozor, tohle nemusí platit pro každého!
A teď to nejzajímavější: existuje i takzvaná skrytá forma HPO. Co to znamená? Že se příznaky nedávají tak okatě najevo. Dotyčný je spíš prožívá uvnitř. A proto je tak těžké ji rozpoznat. Pojďme se podívat na sedm nenápadných signálů, které by vám mohly napovědět. Možná poznáte sami sebe, možná někoho blízkého.
Signály, které byste neměli přehlédnout
Je důležité si uvědomit, že každý prožívá HPO jinak. A není to žádná hanba, spíš výzva k sebepoznání a k nalezení té správné pomoci.
1. Sebedestruktivní myšlenky a nízké sebevědomí
Lidé s HPO vidí svět černobíle. Buď jste skvělí, nebo úplně k ničemu. A sami sebe vidí spíš v té druhé kategorii. Neustálá sebekritika, pocit, že jste špatný člověk… to všechno je může dohnat až k sebepoškozování nebo dokonce k myšlenkám na sebevraždu.
2. Emoční bouře bez varování
Máte pocit, že vaše emoce žijí vlastním životem? Že se nedokážete ovládat? Prázdnota, smutek, vztek, úzkost… to všechno se může střídat jako na běžícím pásu. A navíc jsou ty emoce mnohem silnější než „běžné“ nálady. U skryté formy HPO to sice nemusí být na první pohled vidět, ale uvnitř je to pěkný uragán. Pozor, podobné emoční výkyvy mohou být i projevem jiných duševních onemocnění, takže neváhejte s odbornou konzultací.
3. Vztek, který se dusí uvnitř nebo vybuchne z ničeho nic
Vztek je emoce jako každá jiná. Ale u HPO může být hodně intenzivní. Někteří lidé ho ventilují navenek – křičí, nadávají, ubližují. Ale u skryté formy HPO se vztek obvykle obrací proti sobě. Sebenenávist, frustrace, podrážděnost… a pak stačí maličkost a vybouchne to. I na situace, které by jiného člověka nerozhodily.
4. Strach z opuštění, který paralyzuje
Představa, že vás blízcí opustí, je děsivá pro každého. Ale u lidí s HPO se ten strach stává posedlostí. Může se projevovat jako sociální úzkost, snaha zavděčit se všem kolem, nebo iracionální přesvědčení, že vás všichni nechají na holičkách. A protože je pro lidi s HPO těžké udržet si vztahy, ten strach se jenom stupňuje.
5. Mezilidské vztahy jako na houpačce
Přátelství, partnerské vztahy, rodinné vazby… Udržet si je bývá pro lidi s HPO pěkná fuška. Nejprve druhého idealizují, vidí ho v růžových barvách. A pak přijde zklamání a začnou ho devalvovat. Nedůvěra, odpor, znechucení… Zkrátka, vztahy plné extrémů.
6. Impulzivní rozhodnutí, kterých litujete
Alkohol, drogy, hazard, riskantní sexuální chování, přejídání, nezodpovědné utrácení, impulzivní řízení… to všechno jsou věci, které mohou být projevem HPO. Pro okolí to vypadá jako nezvládnutá impulzivita, ale ve skutečnosti to může být způsob, jak se lidé s HPO vyrovnávají s vnitřní bolestí.
7. Odtržení od reality: Disociace
Máte někdy pocit, že jste mimo? Že se díváte na svět jako v mlze? Že se nedokážete soustředit? Nebo že se díváte na sebe zvenku? Tomu se říká disociace. A u lidí s HPO se to stává častěji a na delší dobu než u ostatních. Okolí si toho nemusí ani všimnout, myslí si třeba, že jste jen unavení nebo nesoustředění. Disociace může být i příznakem PTSD nebo disociativní poruchy identity, ale v kombinaci s ostatními signály může ukazovat na skrytou formu HPO.
Co s tím?
Poznali jste v tom sebe nebo někoho blízkého? Nezoufejte! HPO se dá léčit. Důležité je vyhledat odbornou pomoc. Zkušený psycholog nebo psychiatr vám může pomoci diagnostikovat problém a nastavit tu správnou terapii. A pamatujte, nejste v tom sami!