Říká se, že smutek patří k životu. Jenže co když ten smutek trvá déle, než by měl, a začne ovlivňovat všechno kolem nás? Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) deprese a další duševní problémy narůstají po celém světě. Víc než 264 milionů lidí, napříč věkem, se s ní potýká. A možná je to číslo ještě vyšší, protože spousta lidí o problému nemluví a nevyhledá pomoc. Protože, ruku na srdce, kdo z nás si někdy neřekl: „Ale no tak, vzchop se!“ Jenže deprese není jen špatná nálada, kterou zaženeme procházkou. Je to nemoc, která potřebuje péči.
Deprese: Tichý zabiják? Nebezpečí, která podceňujeme
Když se deprese neléčí, může to mít vážné následky. Představte si, že máte zlomenou nohu. Taky byste ji neřešili tím, že si řeknete „už tolik nekulhej“? Ne. Šli byste k doktorovi. S depresí je to stejné. Bez adekvátní léčby (antidepresiva, psychoterapie, nebo jejich kombinace) se může táhnout týdny, měsíce, nebo dokonce roky. A to už není jen „trochu smutno“.
Beznaděj, která ochromuje
Jedním z hlavních příznaků deprese je pocit beznaděje. A když se tento pocit neléčí, může se stupňovat a člověk se s ním hůř vyrovnává. Časem se může stát, že i běžné denní úkoly jsou nesnesitelné. A to je teprve začátek.
Mozek v ohrožení
Věděli jste, že neléčená deprese doslova mění váš mozek? Studie publikovaná v The Lancet Psychiatry ukázala, že u lidí s dlouhodobou neléčenou depresí dochází k aktivaci mikroglie, což naznačuje odlišnou fázi nemoci. Laicky řečeno – čím déle deprese trvá bez léčby, tím hlouběji se „zažere“ do mozku.
Náchylnost k nemocem
Když se necítíme dobře psychicky, často zanedbáváme i fyzické zdraví. A to je začarovaný kruh. Neléčená deprese snižuje schopnost člověka pečovat o sebe. Méně se hýbeme, špatně jíme, a tím se stáváme náchylnější k různým onemocněním. Je těžší dodržovat doporučení lékaře a bojovat s problémy, které nám nemoc přináší.
Problémy ve vztazích
Lidé jsou společenští tvorové. Potřebujeme interakci s ostatními. Neléčená deprese má zásadní dopad na vztahy s přáteli, rodinou i kolegy. I obyčejná konverzace se stává nadlidským úkolem. Člověk se uzavírá do sebe, což ztěžuje navazování nových kontaktů a udržování těch stávajících. Dlouhodobá neléčená deprese vede k izolaci.
Útěk k závislostem
Lidé se často uchylují k alkoholu nebo drogám, aby si ulevili od nespavosti, potlačili sebevražedné myšlenky, nebo se prostě „vypnuli“. Pocit beznaděje a bezmoci je silný spouštěč závislostí. Jenže alkohol a drogy problém neřeší, naopak ho prohlubují.
Nespavost jako věrný společník
Nespavost (insomnie) je častým symptomem deprese. Podle WebMD se projevuje těmito příznaky:
- Podrážděnost a potíže se soustředěním
- Pocit, že spánek nikdy nestačí
- Problémy s usnutím po probuzení v noci
- Časté probouzení v noci
- Probouzení před zazvoněním budíku
Nespavost a deprese jdou ruku v ruce a vzájemně se zhoršují.
Nejzazší mez: Sebevražda
Nejhorší, ale bohužel reálná, je sebevražda. Podle Národního institutu duševního zdraví (NIMH) trpí více než 90 % lidí, kteří spáchají sebevraždu, depresí nebo jinou duševní poruchou, případně závislostí. Jakékoliv sebevražedné myšlenky nebo sklony je nutné brát smrtelně vážně. Nebojte se kontaktovat linku důvěry nebo vyhledat odbornou pomoc.
Pokud máte vy sami nebo někdo ve vašem okolí sebevražedné myšlenky, neváhejte a vyhledejte pomoc! Lidé o sebevraždě často mluví předtím, než se o ni pokusí. Věnujte jim pozornost!
Nejste sami! Vždycky je tu někdo, kdo vám chce pomoct.
Linky důvěry:
Česká republika: 116 111 (Linka bezpečí pro děti a mládež), 800 70 17 01 (Krizová linka)