Psychologie zblízka: Jak vypadá studium z pohledu studentek z USA a Austrálie?

Co obnáší studium psychologie? A jaké to je studovat ji na druhém konci světa? Nahlédněte s námi pod pokličku a zjistěte, jak vypadá studentský život budoucích psychologů v USA a Austrálii. Ponoříme se do jejich kurzů, odhalíme, co je baví a co je naopak štve, a zjistíme, jak se dá v tomhle oboru uspět. A samozřejmě se podíváme i na to, kam směřují jejich kariérní plány. Takže pokud o psychologii uvažujete, nebo ji už studujete, tohle je přesně pro vás! A nezapomeňte nám do komentářů napsat, co by vás v budoucích rozhovorech zajímalo!

Psychologie zblízka: Jak vypadá studium z pohledu studentek z USA a Austrálie?

Dnes vám představíme dvě skvělé studentky, které nám otevřely dveře do svého studentského světa.

Aubrey Cannon: Z Kalifornie až k neuropatologii

Aubrey studuje obor Psychologie na San Jose State University v Kalifornii. Kromě toho se věnuje i vývoji dětí a adolescentů a momentálně se zaměřuje na neuropatologii. Je teprve v druhém ročníku, ale díky pokročilým kurzům, které absolvovala ještě před nástupem na univerzitu, bude příští semestr už ve třeťáku. Šikovná holka, co říkáte?

Tina Tran: Z Melbourne až k výzkumu

Tina je zase z úplně jiného koutu světa – z Austrálie! Studuje Bachelor of Science (Honours) se zaměřením na psychologii a genetiку. Dřív studovala práva, ale teď se plně soustředí na psychologii. Je ve čtvrtém ročníku na Monash University v Melbourne. Její pohled na věc je prostě jiný!

Jaký je program a co to stojí? A co kariérní poradenství?

Tak tohle nás zajímalo na začátek nejvíc. Protože, ruku na srdce, škola není zadarmo a je dobré vědět, jestli se ti pak někdo bude věnovat.

Aubrey se nám svěřila, že moc kariérního poradenství ve svém programu nenašla. Vlastně prý všechny informace, které od kariérních poradců dostala, byly nepřesné. Takže vzala věci do vlastních rukou a sama si prozkoumala každý aspekt své budoucí kariéry a kurzy, které musí absolvovat. No jo, kdo se stará, ten má!

Tina popsala, že čtvrtý ročník, takzvaný „Honours“, je v Austrálii povinný, pokud se chce člověk stát registrovaným psychologem. Skládá se ze základních předmětů (statistika, aktuální témata v psychologii, etika, výzkumné metody) a z výzkumné práce, na které student pracuje celý rok. A co se týče nákladů, ji to stojí kolem 7000 australských dolarů. No, žádná láce!

Tina dodala, že kvalita výuky závisí hlavně na profesorovi, ale výzkumná práce je prý ta nejzábavnější část – pokud má člověk dobrého školitele! A co se týče hodnocení, obvykle se píšou eseje, zprávy z laboratoří a dělají se testy. Nejzajímavější esej prý psala v prváku, kdy měla pozorovat západ slunce a popsat své zážitky z hlediska lidského vnímání. To musela být sranda, hlavně s kamarády!

A co by studovaly, kdyby mohly studovat cokoliv?

Je vždycky něco, co nás láká, ale do programu se to prostě nevejde.

Aubrey by se ráda věnovala psychologii snů, ale to se prý na většině škol moc nenabízí. A navíc si myslí, že to není zrovna žádané téma v psychologii. Škoda!

Tina by zase uvítala, kdyby byl klinické psychologii věnován větší prostor už v prvních ročnících, protože to je prý to, co většinu lidí na psychologii zajímá. No jo, každý má to svoje.

Kam směřují? Kariérní cíle a snahy

A kam se vlastně chtějí dostat? A co pro to dělají? To nás zajímalo hned potom. Protože škola je sice fajn, ale praxe je praxe!

Aubrey má jasný cíl: stát se neuropatoložkou se zaměřením na vývoj mozku. Po dokončení školy se chce věnovat výzkumu duševních poruch a hlásit se na medicínu, aby mohla studovat neuropatologii. A kromě toho plánuje pokračovat v dobrovolnictví v Emergency Youth Shelter. To je obdivuhodné!

Tina by se ráda věnovala akademické sféře a výzkumu. Takže PhD, Postdoc a pak vědkyně! Otázkou je, jak moc bude její cesta jednoduchá. Podle ní hodně záleží na tom, koho člověk zná a jaké má štěstí na příležitosti. A taky na tom, jestli je žena, protože těch je v profesorských pozicích málo. Ale výzkum prý otevírá spoustu dveří a je možné, že práce, které bude mít, ještě ani neexistují. Nechme se překvapit!

A co dělají mimo školu?

Co dalšího kromě studia dělají pro to, aby se v psychologii posunuly dál?

Tina od začátku univerzity absolvovala spoustu výzkumných stáží (v genetické laboratoři, v laboratoři zaměřené na závislosti, v neurozobrazovací laboratoři, v kardiologické nemocnici a na právnické fakultě). Díky tomu získala spoustu užitečných výzkumných dovedností a hluboké znalosti o konkrétních oblastech výzkumu. Také se věnovala mentoringu a dobrovolnictví v rámci R U OK Day?, kdy se snažila vcítit do druhých lidí a pochopit, jak jejich myšlení ovlivňuje jejich životy a jak jim může pomoct. Protože psychologie studuje procesy lidského chování a myšlení, je podle ní důležité udržovat si tento pohled na věc. Fakt mazec!

Ty krátké stáže (na cca 1 měsíc) jí pomohly ochutnat denní život v laboratoři, ale nestačily na hlubší pochopení dané oblasti výzkumu. Člověk prý obvykle dělá jen nějaký konkrétní úkol, který školitel potřebuje (analýza dat, rešerše literatury, sběr dat) a nemůže se ponořit do projektu. Ale pro začátek, když člověk neví, co vlastně výzkum obnáší, je to prý fajn.

Rady a doporučení? Máme je!

A co by poradily ostatním studentům? Zeptali jsme se a tady jsou jejich tipy a triky!

Aubrey radí, že studium psychologie je fakt dřina! Učit se o mozku není žádná procházka růžovým sadem. Je to složitý systém, kterému nikdo úplně nerozumí. Člověk se s tím musí smířit a nechat se tím pohánět k dalšímu učení. A taky, že univerzita není pro každého. Pokud má člověk pocit, že to není pro něj, je to ok. Ale pokud má pocit, že to pro něj je, je to skvělé! Je to úžasná příležitost, jak se posunout dál, ale není to konec světa, pokud to není ta správná volba.

Tina zdůrazňuje, že psychologie je obrovský a široký obor a každý si v něm najde něco, co ho bude bavit. A taky něco, co ho bavit nebude, což je pro spoustu studentů statistika (která je ale důležitá, takže ji nesmí zanedbávat). Psychologie se prý hodí k spoustě věcí, jako je právo nebo obchod, takže doporučuje zkombinovat ji s něčím dalším. A taky by člověk měl milovat čtení. Protože bude číst HODNĚ odborných článků.

A univerzita prý není pro každého, ale když člověk najde to, co ho baví, je to úžasný zážitek a nechce se mu odejít! (Jediná špatná věc je, že za to nedostává zaplaceno…)

A co je k psychologii přivedlo?

A nakonec nás zajímalo, co je vlastně přivedlo k psychologii. Protože každý má nějaký důvod, proč si vybere zrovna tenhle obor.

Aubrey říká, že mozek pro ni byl vždycky taková záhada. Nikdy úplně nechápala, jak funguje, a dodnes nechápe. A když má nějakou otázku, tak si na ni hledá odpověď. Psychologie je něco, o čem se nikdy nepřestane učit, takže ji to bude vždycky zajímat. A zajímá ji to prý už od 12 let, kdy si uvědomila, že mozek řídí každou její akci.

Tinu k psychologii přivedly osobní zkušenosti s duševními problémy, ať už její vlastní, nebo jejích přátel a rodiny. Když to člověk vidí a zažívá, tak chce pomoct těm, kteří trpí. A zajímá ji to prý od puberty, asi od 14 let.

Tak co, zaujalo vás studium psychologie? Sledujte nás i příští týden, čekají vás další rozhovory se studenty psychologie!

Diskuze