Sedíte nad skripty, v ruce pero a nevíte, kde začít? Známá věc! Kdo se někdy učil, ten se s tímhle pocitem potkal. Ať už se vám hůř pamatuje, nebo si naopak nedokážete v den „D“ vybavit ani ň, máme pro vás pár tipů, jak se s tím poprat. Nečekejte zázraky na počkání, ale za zkoušku nic nedáte, no ne?
7 triků od psychologů, díky kterým se konečně naučíš efektivně učit
Tyhle triky mají jedno společné: jsou podložené psychologickým výzkumem. A protože každý jsme jiný, nečekejte, že vám sedne všechno. Vyzkoušejte a uvidíte, co pro vás funguje nejlíp. Možná se budete divit!
1. Odměna dělá divy
Už B. F. Skinner, borec přes operantní podmiňování, věděl, že pozitivní motivace funguje jako píst. Co to znamená v praxi? Po každé odstudované kapitole si dejte něco dobrého! Nebo si pusťte oblíbený seriál. Třeba jen vidina dobré známky je pro vás dostatečná motivace. Důležité je, aby to *vás* bavilo a *vás* to táhlo dopředu.
2. Mezera dělá mistra
Teď nemyslím na úklid pracovního stolu (i když i to může pomoct!). Jde o časové rozložení učení. Zkoušeli jste si někdy dávat mezi učební bloky větší pauzy? Věřte nebo ne, funguje to! Vědci sice přesně nevědí proč, ale tuší, že během pauzy se informace v hlavě lépe usadí. A když se k nim pak vrátíte, lépe si je „osvěžíte“.
3. „Chunking“ aneb slon se jí po kouskách
Tuhle techniku znáte možná z praxe, ani o tom nevíte. Vzpomínáte, jak se učíte telefonní čísla? Místo abyste si pamatovali deset číslic za sebou, rozdělíte si je do menších „kousků“. A přesně o to jde! Mozek si lépe pamatuje, když mu servírujete menší dávky informací. Neurolog Daniel Bor tomu říká „hackování mozku“.
4. Testuj se, testuj se, testuj se!
Máte za sebou hodinu učení? Super! Teď se zkuste otestovat. A to hned. Psycholog Keith Lyle to zkoušel na svých studentech a výsledek byl jasný: ti, kteří se po každé přednášce testovali, dopadli na závěrečných zkouškách o poznání lépe. Proč? Protože pouhé čtení textu dává falešný pocit, že látku znáte. Testování vás donutí si informace aktivně vybavit a tím je lépe uložit do paměti. Na test si můžete vymyslet klidně různé hravé otázky.
5. Mnemotechnické pomůcky: kreativní cestování časem
Víte, co jsou to mnemotechnické pomůcky? Že ne? Vsaďte se, že je používáte! Třeba taková „Metoda Loci“ – stará fígl, kdy si informace spojujete s konkrétními místy. Nebo akronymy – zkratky, které vám usnadní zapamatování (třeba NASA). A co říkanky? „Pamatuješ? V 1492 Columbus sailed the ocean blue”. V jednoduchosti je síla!
6. Míchat, ne šejkovat (aneb střídejte předměty!)
Spousta lidí si myslí, že když se budou hodiny soustředit jen na jeden předmět, půjde jim učení lépe. Ale chyba lávky! Psycholog Robert Bjork zjistil, že je to přesně naopak. Když dal dvěma skupinám lidí za úkol zapamatovat si obrazy od různých malířů, lépe si vedla ta skupina, která obrazy studovala v náhodném pořadí. Proč? Protože když mozek musí přepínat mezi různými tématy, více se snaží a lépe si informace pamatuje.
7. Pište, pište, pište!
Tenhle trik se hodí těsně před zkouškou. Sedněte si a zkuste si na papír sepsat všechno, co si o daném tématu pamatujete. I když to bude jen pár hesel, pomůže vám to „nahodit“ paměť a usnadní vám to vybavování informací během testu. Zkuste, uvidíte!